4.1.2016

Elektromobil Nissan Leaf je nejprodávanější na světě. Prodalo se ho už kolem 200 000 kusů. 

Díky pochopení zastoupení Nissan ČR a SR mají občané obou zemí možnost seznámit se světově nejrozšířenějším elektromobilem dříve, než se rozhodnou pro jeho koupi. Nejen na předváděcích akcích a jízdách, ale i při kratším či delším zapůjčení u jeho prodejců.

To dává potencionálnímu kupci šanci vyzkoušet si elektromobil na všech svých obvyklých denních trasách, případně i delších vyjížďkách. Za rodinou, přáteli, na výlet.

 

Spokojený elektromobilista

S kolegy jsme ho trápili skoro dva měsíce a vraceli po ujetí necelých 4 tisíc kilometrů s prvním sněhem a mrazíky v listopadu 2015. Bylo načase, letní pneumatiky nejsou pro tu dobu již vhodná volba.

Hodnocení kolegy lze označit jednoduše jako příspěvek spokojeného elektromobilisty. Podle něj je Nissan Leaf nejlepší střední třída elektromobilů. Je lepší než Peugeot Ion, Citroen C Zero, Nissan eNV-200, BMW i3, Mercedes-Benz B electric i Renault Zoe, které už zkusil. Ale nedosahuje pochopitelně standardu Tesla Model S. 

Ať je to dojezd, navigace nebo cestovní komfort. A to najel elektromobily už 80 tisíc kilometrů. Nissan Leaf dobře akceleruje, má levný provoz, je to plnohodnotný pětimístný rodinný vůz. Jezdil se spotřebou i pod 14 kWh/100 km. To je při jeho domácí platbě za elektřinu asi 40 Kč/100 km.

 

Stará navigace

Testovaný Leaf měl asi 2 roky starou navigaci a nepodařilo se mu přijít na to, jak ji aktualizovat nebo přehrát na novou verzi. To byl asi jediný problém, který řešil, když navigace některé nové silnice neznala.

Kolegova žena, která si po prvotním nesmělém vyzkoušení auto nakonec doslova uzurpovala pro sebe, hodnotí Nissan Leaf (oproti Peugeot Ion, který rodina tři roky používá) jako veliký pohodlný vůz s úsporným a rychlým topením.

Ovládání vozu je jednoduché, při couvání pomáhá zadní kamera, na sedačky lze bez potíží instalovat dětskou sedačku, kufr je svou velikostí vhodný i na velké nákupy. Auto se chová předvídatelně a poslouchá jako hodinky.

 

Snadné srovnání

Kolega může srovnávat i s jinými vozy Nissan Leaf, v dříve i později vyrobených verzích. Leaf ho vozil kromě ČR na Slovensku, v Německu, ve Francii, v Belgii i v Holandsku. Může tedy posoudit i návazné služby pro majitele Nissanů Leaf, zejména rychlonabíjení CHAdeMO, které jsou potřeba pro bezproblémový pohyb elektromobily mezi městy.

Pro nás na Severní Moravě je pohodové cestování elektromobily jen směrem na Slovensko. Problém je dostat se vůbec elektromobilem na západ Evropy. Česká republika je zatím pořád ještě s rychlonabíjecími stanicemi nepřipravena na to, že elektromobily vůbec existují.

Dostat se ven z České republiky zabere elektromobilistovi nejvíce času. Není v podstatě kudy a jak. Pomalé stojany s nabíjením v řádu hodin mu nepomohou a rychlých, s nabíjením v desítkách minut, je jako šafránu.

 

Slovensko jako lídr

Nejlepší nabíjecí síť je na Slovensku, kterou vystavěl malý, soukromý Greenway. Je bezplatná, nabíjecí místa jsou od sebe vzdálená v rozmezí max. 80 kilometrů, nabíjení trvá asi půl hodiny.

Mezi lety 2013-2014 umístili Slováci podél hlavních tahů z Bratislavy přes Žilinu do Košic 15 rychlonabíječek CHAdeMO, často doplněných i běžnými zásuvkami nebo červenými průmyslovými pětikolíky.

V průběhu let 2014-2015 zvýšili jejich počet na 20 a doplnili standard CHAdeMO všude i standardy Combo a Mennekes. Dnes pracují na projektu jednotně přístupné sítě ze Slovenska do západní Evropy, bohužel zatím jen přes Rakousko.

Pro srovnání - polostátní gigant ČEZ za stejnou dobu vybudoval chaoticky po ČR jen 10 rychlonabíječek.

 

Bezplatné nabíjení v zahraničí

V západní Evropě lze takhle bezplatně a rychle nabíjet se stojany CHAdeMO jen u prodejců Nissan. Jinak skoro v každém městečku je sice bezplatné, ale jen pomalé dobíjení. Avšak doslova u každého „řeznictví“.

Kolega může porovnávat i se svými cestami malým Peugeotem Ion, s nímž mj. navštívil i Švýcarsko a Španělsko. Nabíjení bylo zdarma, jídlo je tam v obchodech levnější, než u nás. Při spaní v autě vás cestování elektromobilem nestojí prakticky nic.

Já jsem Nissan Leaf v modré metalíze s bratislavskou SPZ zkoušel v podzimních plískanicích. Parkoval venku v nočních 2 °C. Přes den bylo max. 7 ‑°C. Hned po ránu jsem vozil děti, takže klasicky jsme si všichni tři zapínali vyhřívání všech sedaček, volantu i topení automatickou klimatizací. To na 30 °C, aby se interiér rychle vyhřál.

 

Zima užírá dojezd

Topení v Nissanu Leaf nabíhalo ihned, jen „žralo“ podle ukazatele momentální spotřeby cca 2 kWh (palubní počítač v autě zobrazuje tuto spotřebu i v okamžiku, kdy nastartovaný vůz stojí). Ale testovaný vůz byla předváděčka ročník 2013 s najetými 16 tis. km. Tedy starší verze s ještě „nevymazleným topením“ a bez tepelného čerpadla.

Díky možnosti nabíjení doma i v práci jsem hlídat dojezd s ohledem na spotřebu topení nemusel. Při plném nabití totiž ukazoval počítač vozu dojezd jen 136 km, což je na vůz s papírovými 199 km dost tristní. Peugeot Ion tohle ukazuje a ujede v letních měsících, a to má papírově jen 150 km.

Přičítám to jednak nízkým venkovním teplotám, jednak té předváděčce, kdy přede mnou auto asi hodně proháněli. Palubní počítač si to pamatuje a podle minulých jízd kalkuluje dojezd.

Po týdnu ježdění po městě (převážně v rychlostech podle přepisů 50-90 km/hod.) se dojezd na plné nabití dostal i přes 150 km. Což je na jízdu s topením naplno slušné. Teploty nepřekročily přes den 9 °C a v noci 6 °C, auto parkovalo i nabíjelo výhradně venku.

Ohledně vlastností vozu mohu jen potvrdit kolegova slova. Auto se intuitivně ovládá, je hbité, v zatáčkách sedí díky bateriím v podvozku jako přibité, má velkou rezervu výkonu.

Ostatně, díky zrychlení jsem vyřešil v době testu několik krizových situací na silnici tam, kde bych ve spalovacím voze musel jen brzdit (a modlit se).

 

Rekuperace nahradí brzdy

Pohodlí a dostatek místa na všech sedadlech, slušný kufr. Vše na svém místě a přehledné. Venkovní vzhled auta je věcí vkusu. Snad jen z hlediska praktičnosti je zadní okno pro výhled malé a příliš to nedoženou ani malá vnější zpětná zrcátka. Ovšem couvání řeší kamera. A ani jedna za tří automyček nepronikla do všech záhybů karoserie.

Co mi po zkušenostech s jinými elektromobily vadilo, byla slabá rekuperace a brzdění motorem v režimu D, kdy ovšem auto příjemně raketově akcelerovalo. To bylo v režimu B slabší, ovšem rekuperace zde zase zcela nahradila používání brzdy.

Osobně bych ve voze přivítal už jen příplatkový tempomat, nejen kvůli pohodlí na čtyřproudovkách. Auto je dost citlivé na profil terénu a už při okem neznatelném klesání zrychluje, což je ve městě s limitem padesát docela problém, koledujete si o pokutu.

Pro delší cestování v ČR po trasách bez rychlonabíječek pak silnější příplatkovou palubní nabíječku 6,6 kW místo 3,6 kW. Ušetří se tím při nabíjení z červených průmyslových 5kolíků nebo zásuvek Mennekes polovina času, potřebného pro nabití baterie.

 

Spotřeba elektromobilu Nissan Leaf

Spotřebu Nissanu Leaf jsem porovnával nejen při ježdění po městě a výletech mimo něj, ale i při vracení elektromobilu. Při převozu z Ostravy přes Beskydy (Český Těšín, Třinec), Žilinu (rychlonabíjení Greenway) a dále po slovenské D1 přes Velké Bierovce (rychlonabíjení Greenway) do Bratislavy na Auto Impex.

Přes kopce Beskyd jelo auto s průměrem 25 kWh/100 km (při ceně elektřiny v denním tarifu 1,25 Kč/1 km, při nočním tarifu 0,625 Kč/1 km, fakticky jsem ale nabil před odjezdem zdarma).

Po dálnici ze Žiliny s průměrnou rychlostí cca 125 km/hod. jsem jel s průměrem spotřeby 26 kWh/100 km (denní tarif 1,30 Kč/1 km, noční tarif 0,65 Kč/1 km, fakticky jsem nabil zdarma v síti rychlonabíječek Greenway v Žilině).

Poslední úsek po dálnici jsem se už nechtěl zdržovat dalším rychlonabíjením, proto jsem zvolil úspornější rychlost cca 105 km/hod. a jel s průměrem 19,7 kWh/100 km (denní tarif 0,99 Kč/1 km, noční tarif 0,49 Kč/1 km, fakticky jsem nabil zdarma v síti rychlonabíječek Greenway Velké Bierovce).

Při mém předchozím měsíčním ježdění s topením, ale z 90 % po městě, kdy jen na čtyřproudovkách auto jelo do 90 km/hod., byla spotřeba jen 14,8 kWh/100 km (denní tarif 0,74 Kč/1 km, noční tarif 0,37 Kč/1 km, fakticky jsem nabíjel - až na pár nocí doma - vždy jinde a zdarma). Srovnání tak jasně ukazuje na velkou spotřebu Nissanu Leaf při dálničních rychlostech v kontrastu s městským ježděním.

 

Nissan Leaf - jasná koupě

A proč vyzvedával auto z Bratislavy kolega a vracel jsem ho tam já? Nebylo to z reciprocity, ale definitivně se rozhodl a koupil si ještě v průběhu testu v Praze krásný předváděcí perleťově bílý Nissan Leaf z března 2015. Tedy nejnovější verzi se spoustou vylepšení, včetně úsporného topení.

Prodal obratem svůj tříletý malý městský elektromobil Peugeot Ion a starý rodinný spalovací vůz plánuje vyměnit v roce 2016 za další elektromobil. Hodně mi tím připomněl slova německého nadšence.

Také začínal s Peugeotem iOn. Ale když přišel na trh Nissan Leaf, prodal ho a koupil si větší elektromobil. Podobně později prodal i Nissan Leaf a dnes jezdí v Tesla Model S.

Ovšem nejít mezitím do důchodu, kdy cestují se ženou po Evropě díky síti rychlonabíjecích stanic Supercharger a nabíjejí zdarma, u Leafu by zůstal. Pro jeho rodinu a potřeby mu stačil.