Trasa Praha–Ostrava elektromobilem Peugeot Ion o 2/3 rychleji

8.6.2016

Peugeoty Ion - autosalon Domanský Síť nabíjecích stanic pro elektroauta rozrůstající se po celé České repubice umožňuje cestovat elektromobilem snáz a rychleji. Skalní čtenáři Hybrid.cz si možná ještě vzpomenou na článek o převozu malého městského elektromobilu Peugeot Ion z Prahy do Ostravy v dubnu 2014.

Tehdy jsem vyjel svým novým elektromobilem ve středu kolem 19 hodiny z Prahy Stodůlek a po třech hodinách jízdy už spal v autě a pomalu nabíjel přes noc v Hradci Králové. Na pomalém stojanu ČEZu na náměstí u nádraží.

Se standardním kabelem 230V/10A mi to trvalo dlouhých osm hodin. S ranními dělnickými vlaky jsem se po malém občerstvení v nádražním bistru vydal přes nástrahy Vysočiny směr hrad Bouzov.

Na poslední dílky baterie jsem k hradu nakonec vyšplhal a užíval si pohostinství zahradní restaurace. S pomalým nabíjením ze zásuvky u terasy. Ovšem ouha, byla fakt pomalé. Zřejmě jen kolem 6-8 A. Ani celé dopoledne nestačilo k pořádné porci dojezdu.

Musel jsem na internetu hledat další elektrický azyl a telefonicky ho ověřovat. Ve čtvrtek pozdě odpoledne jsem nechal auto pomalu nabíjet v Olomouci na Biskupském náměstí, rektorátu Palackého univerzity.

Potupně jsem odešel po svých na nádraží a odjel vlakem Regiojet – byť také elektrickým - domů do Ostravy. V pátek ráno opět stejným vlakem pro auto do Olomouce. Po svezení několika hodnostářů univerzity jsem byl v pátek ve 12 hodin na oběd v Ostravě. Celkem mi převoz elektromobilu Praha – Ostrava zabral tehdy 41 hodin.

Nabíjení v Poličce Spokojenost s elektromobilem po dvou letech ježdění a 30 000 elektrických kilometrech vyústila v rozhodnutí pořídit si do rodiny druhý elektromobil. A nahradit zcela spalovací auta, když první ze dvou jsme loni prodali. Leč ceny neklesaly dle předpokladů a poměr užitek/cena stále nebyl to pravé ořechové.

Až výstava Elektrokrásky! v Obchodním centru Nová Karolina Ostrava, za přispění Centra bezpečné jízdy Libros, přinesla kýžený obrat. Ne že by tak zabraly výstavní slevy, ale domluvilo se více lidí a uskutečnili jsme hromadný nákup.

Z původních 5 zájemců sice nakonec peníze složili jen 3, ale i tak jsme si mohli vybrat za velmi dobrou cenu z elektromobilů nabízených Peugeot ČR: mírně ojetých Peugeotů Ion po ukončeném operativním leasingu u ČEZ.

Nájezd 12-19 tis. km, sada zimních pneumatik navrch a jeden z nich, což jsme zjistili až při přebírání, měl dokonce i nezávislé naftové topení Webasto.

Auto jsme v rodině za ty dva roky dobře poznali a usoudili, že na souhrnných 25 000 km ročního nájezdu malý městský Peugeot iOn bohatě stačí. Dlouhé cesty autem se u nás daly spočítat na prstech jedné ruky, a ještě by nám jich dost zbylo.

Těšení bylo veliké, tak jsme překousli i zdlouhavé převodní formality a ve čtvrtek dorazili – stylově elektrickým vlakem Regiojet – z Ostravy do Prahy. Nováčci si pro auta přijeli ve dvou. Já, jako ostřílený kozák, sám.

4 elektromobily v Poličce Po elektrických eskalátorech jsme se pohybovali i v elektřinou poháněném metru směr Stodůlky, autosalon Peugeot Domanský. Dvůr, přecpaný spalovacími automobily, už tak optimisticky nevypadal. Ale tři vyleštění bílí električtí krasavci, stojící v centru haly na předávacím místě, nám to bohatě vynahradili.


Po nezbytném papírování se 2 električtí benjamínci rozjeli po naplánované trase k novému domovu. První před polednem, já a druhý kolega ve 12:30. S plně nabitým autem, 16 kWh (16 dílků baterie z 16) a dojezdem - dle palubního počítače - 112 km. Do Pardubic, k rychlonabíječce CHAdeMO u Nissan Auto Inn, jsem dorazil ve 14:50.

Po ujetí 114 km s pouhou 1 kWh v baterii a jen 10 km zbývajícího dojezdu. Spotřeba 13,2 kWh na 100 km. První kolega už končil rychlonabíjení. Je nutné na tomto místě poděkovat Nissan Auto Inn Pardubice, který - stále nezištně - poskytuje nám z Moravy elektrický azyl k pohybu po ČR.

Je to na cestě poslední rychlonabíječka a navíc zdarma. Nechal jsem oba kolegy nabít a vyrazit do kopců Vysočiny jako první. Po dobrém jídle v místním Globusu, se skoro plně nabitým autem (94 % baterie, 16 dílků z 16, dojezd 110 km), jsem se v 17:05 vydal za nimi do Poličky. Kdyby se někomu cestou něco přihodilo, mohl bych zasáhnout.

Už v Pardubicích jsme se oproti itineráři cesty poprvé zbytečně zdrželi. Protože jsme nevyjeli z Prahy v alespoň půlhodinových rozestupech, jak jsem původně přepokládal. Tak bychom se mohli během 1,5 hodiny na rychlonabíječce vystřídat, aniž bychom se vzájemně omezovali. Nepovedlo se.

Další cestu jsme původně zamýšleli dolů přes Vysočinu do Troubska u Brna, na rychlonabíječku NetDataComm. Pak Vyškov, Rami Café, Valašské Meziříčí, Inchanet a Ostrava. Domácí pomalé nabíjení.

Nabíjení ve Vyškově Ale 100 km hornatým terénem, se dvěma nezkušenými elektromobilisty, jsem nechtěl riskovat. Peugeot Ion má jen 16 kWh baterii, nemá rád rychlou jízdu a kopce. To pak saje baterie jako upír z Ferratu.

Nakonec jsme využili azylu firmy Sampro z Poličky, která má ve svém autoparku elektrickou dodávku Nissan eNV200 a Tesla Model S. Původně jsem předpokládal, že na trase Pardubice – Polička spotřebujeme okolo 6 kWh elektřiny a pomalým nabíjením strávíme 1-2 hodiny.

Zvláště pak, když jsme měli sebou silnější nabíjecí kabely (230V 16A) a další slíbené na místě, kde pro nás byla připravena pomalá nabíječka. Ovšem krutě jsem Vysočinu podcenil. Převýšení po cestě přes 500 výškových metrů vycucalo z baterie na pouhých 67 kilometrech neskutečných 12 kWh.

Se 4 kWh v baterii a 26 km zbývajícího dojezdu jsem se zařadil ke stejně postiženým kolegům na ulici a dal auto v 18:30 nabíjet. Spotřeba skoro 18 kWh na 100 km. A rázem se čas nabíjení každému z nás zdvojnásobil. To bylo druhé velké zdržení, naštěstí poslední a nakonec i příjemně strávené.

V ulici tak naráz stály 4 elektromobily a žádný spalovací vůz. Udělali jsme si kulturní přestávku. Kromě výborné večeře absolvovali prohlídku firmy Sampro, firemního Nissan e-NV200 v osobní verzi pro rodinu, uzpůsobeného na rychlou předělávku pro převoz materiálu, a nakonec projížďku nejnovější čtyřkolkou Tesla Model S, včetně předváděčky autopilota a dálkového ovládání auta z chytrého mobilu.

Vyjížděl jsem poslední, až ve 22:03. S 15 kWh v baterii, 15 dílky baterie z 16 a dojezdem 106 km. Po skoro 4 hodinách nabíjení! Dolů, z Poličky do Vyškova, to šlo snadno. Celé dlouhé úseky z kopce jsem brzdil motorem a rekuperací dobíjel baterie.

Po 90 nočních kilometrech, se 4 kWh v baterii a zbývajícím dojezdem 38 km, jsem ve 23:44 dorazil do Vyškova, k opuštěné rychlonabíječce Rami CZ. Spotřeba jen 12,2 kWh na 100 km. Kolegové už byli pryč. Tentokráte jsme se vystřídali přímo ukázkově. Nikdo nikoho nebrzdil.

Vědom si vzdálenosti i stoupání do Valmezu, nabíjel jsem do plna, tedy déle. Původních 32% kapacity baterie jsem za 19 minut doplnil 7,1 kWh na 82%. Poté se rychlonabíjení přerušilo a já musel znovu ručně zadat požadavek na 100% nabití.

Nabíjení ve Vyškově Nabíjecí pásmo 80-100% trvá stejně dlouho (někdy i déle), než 0-80%. Ukládání energie do baterií je velmi pomalé kvůli riziku přebití a vznícení. Oproti původnímu výkonu rychlonabíječky 348V a 118A spadl výkon na 361V a 46A. Z 82% na 94% baterie, nabít pouhé 2 kWh, mně trvalo dalších 20 minut.

Nutno ještě dodat, že tato rychlonabíječka je placená, zařazená v systému evmapa.cz. Je placená, za 1 kWh dáte 10,- Kč. Ale směrem z Brna na Ostravu, vynecháme-li zajížďku do Valmezu, prozatím na trase jediná. Stokoruna tedy změnila majitele.

V pátek po půlnoci, v 00:32 jsem vyrážel z Vyškova. S 94% baterie, 16 dílky baterie z 16 a dojezdem dle palubního počítače 119 km.

První kolega už v tu dobu nabíjel ve Valmezu, další k němu směřoval. Trasu dobře znám, byla noc, nikde ani živáčka, auto jsem nešetřil. Jel jsem, co to šlo. Ostatně už to byla rutina.

Po 19 hodinách cestování a řízení, beze spánku, nemám na zábavu po půlnoci moc pomyšlení. Do Valašského Meziříčí jsem dojel po 99 km s pouhými 6 km zbývajícího dojezdu a 1 dílkem, tedy 1 kWh v baterii v 02:10. Spotřeba 15,2 kWh na 100 km.

Auto mělo za sebou z Prahy už 370 km a jeho řidič samozřejmě také. Plus ranní cestování opačným směrem ve vlaku a metru. Ze 14 na 82 % do Ostravy jsem nabil 10,7 kWh za 22 minut. 14 dílků baterie z 16 a dojezd 99 km.

V rámci testování nového nabíjecího stojanu Inchanetu pana Kubiše zdarma. V 02:35 jsem vyrazil svižně - co okresky a vesničky dovolily – domů. Po ujetí 60 km jsem byl v 03:39 v garáži v Ostravě-Plesné. Zbývaly mi 4 dílky baterie (4 kWh) z původních 14 a dojezd 34 km z původních 99.

Spotřeba 16,7 kWh na 100 km. To mi potvrdilo, že auto je na tom s bateriemi velmi dobře a reálně je možné od něj očekávat dojezdy v městském provozu mezi 130-150 km. Kolegové, jak jsme si průběžně SMS potvrdili, byli tou dobou už také šťastně doma.

Trasa Praha - Ostrava mi po 2 letech, díky síti nových soukromých rychlonabíječek, trvala elektromobilem celkem 15 hodin místo 41. Dle denního počítadla jsem ujel 430 km. Použil přitom 3 soukromé rychlonabíječky a 1 soukromou pomalou.

Je to sice ostuda pro všechny velké energetické hráče na trhu České republiky, ale je to prostě fakt. Někteří z nich silně podporují lokální elektromobilitu, za což jim patří velký dík, ale meziměstské trasy dnes ovládají soukromníci. [dne 24.6.2016 se otevře velká nabíjecí stanice Humpolec-Vystrkov na 90. km dálnice D1, provozovatelem bude E.ON - pozn. redakce]

A mají v úmyslu expandovat. Koncem května se otevřela rychlonabíječka v Jeseníkách v Rudě nad Moravou, v plánu je osazení Hranic na Moravě, Uničova a Šumperka. To pak bude panečku už jiná meziměstská elektrojízda!