1.4.2015

Jako majitel malého městského elektromobilu Peugeot Ion se po 11 měsících a 14 tisících najetých elektrokilometrů rozhlížím, co dále. Je možnost zcela přejít na elektromobily nebo je to předčasné?

Proto jsem uvítal nabídku Nissan ČR vyzkoušet si v březnu 2015 na jeden týden v ostrém provozu nejnovější verzi osobního elektromobilu Nissan Leaf. Dostal jsem bílý „novinářský“ předváděcí vůz v bohaté standardní výbavě v ceníkové ceně 715.300,- Kč (včetně DPH).

Navíc s paketem NissanConnect (navigační systém, Bluetooth, USB konektor, barevná couvací kamera) v ceníkové ceně 21.000,-Kč. Vozidlo s pouhými 3.151 km dýchalo novotou. Byl jsem zvědav na ovládání, pohodlí a zejména dojezd.

Oproti Ionu, městskému vozidlu s papírovým dojezdem 150 km, je Leaf meziměstský vůz velikosti Škody Octavia s papírovým dojezdem 199 km. Má i větší baterie, 24 kW oproti 16 kW Ionu. Ano, i větší spotřebu, ale záleží na tom, jak s ním jezdíte. Nejlépe se to pozná při vyšší rychlosti.

Pokud honím Peugeot Ion po cestách rychlostmi 80 km/h a více, tak dojezd je sotva 100 km. Když jsem totéž, po konzultacích s majitelem více Leafů, prováděl na D1 a R48 s Nissanem Leafem (osmdesátou jen do kopce, jinak 90-100 km/h), ujel jsem např. mezi Vyškovem a Ostravou 132 km a ještě mi zbýval dojezd dle palubního počítače 23 km. A to byl ve Vyškově Leaf dobit jen na 95% kapacity baterie. Příjemné překvapení.

Dospělé auto

Výbava vozidla je bohatá, jde o dospělé auto. Má skoro vše, na co si dnes u auta jen vzpomenete, plus něco navíc. Třeba dvojstupňové vyhřívání všech sedaček a vyhřívaný volant, což oceníte vzhledem k délce dojezdu.

Protože topení naplno z něj elektromobilům stále ubírá okolo 20 km. A ty vám mohou při řídké síti veřejných dobíječek citelně chybět. Proto lze také vůz, dokud je na dobíjecí stanici, předehřát či vychladit a neplýtvat kapacitou baterií. Což je možné i načasovat předem.

Nepotěší vás výbava standardním dobíjecím kabelem jen 230V 10A, s nímž se vůz z nuly do 100 % dobíjí neskutečných 12 hodin. Pro jízdy mimo město naprosto nepoužitelné. Naštěstí mne Nissan vybavil ještě originál Nissan kabelem Mennekes 32A, ale i s tím jsem moc nepochodil, byť to nebylo jeho vinou. Bude o tom ještě řeč.

Divný je volič automatické převodovky, jakýsi joystick, který se vždy vracel do výchozí polohy. Nakonec si na něj zvyknete, ale intuitivní ovládání jízdy na neutrál nebo pohodlné parkování s přehazováním směru jízdy vozu, mi daly docela zabrat.

Neutrál se kromě písmene N na palubovce ohlásí i pípnutím, takže není třeba pohledem sledovat joystick a kontrolku vedle něj.

Bezproblémové dobíjení

Na co jsem si nezvykl, byl místo ruční parkovací brzdy pedál nožní parkovací brzdy. Hmatat nohou, kde se nachází, mne rychle přestalo bavit. Nakonec jsem jej okázale ignoroval a brzdil auto při zaparkování jen zmáčknutím tlačítka P na joysticku převodovky. Tedy zabrzdění motorem.

Ano, je nutné to brát v potaz, protože i nízká teplota má vliv na spotřebu. Původně jsem měl v plánu dojet s Leafem do Ostravy po prověřené trase D11 Pardubice (rychlonabíječka CHAdeMO prodejce Nissan Auto Inn), přes Vysočinu do Troubska u Brna (rychlonabíječka CHAdeMO podporovatele elektromobility firmy NetDataComm), po D1 do Vyškova (rychlonabíječka CHAdeMO soukromého majitele vozů Nissan) a odtud po R48 a D1 přes Olomouc do areálu Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava. Cíle cesty a nabíječky Skupiny pro alternativní zdroje energie Fakulty elektro a informatiky.

Nicméně kabel Mennekes 32A a inzerovaný slušný dojezd Nissanu Leaf mne přivedly na nápad vyzkoušet klasickou trasu Praha – Brno – Vyškov – Olomouc - Ostrava výhradně po D1 a R48. Nedávno instalovaný pomalý dobíjecí stojan ČEZu v Herálci u Humpolce k tomu vyloženě ponoukal.

Budu se sice muset po sjezdu kousek vrátit, stojan je na čerpací stanici Agip směrem na Prahu, ale obsahuje kromě pomalé běžné domácí zásuvky 230V 16 Schuco i rychlejší Mennekes 400V 32A 3F. Ta by měla Leaf dobít na půlku během 2 hodin. Pak už by trasa byla stejná. Troubsko, Vyškov, Olomouc, Ostrava.

Předpoklad Praha 0,5 hod. jízda, 0,5 hod. dobití, D1 1,2 hod. jízda, Herálec 2 hod. dobití, D1 1,2 hod. jízda, Troubsko 0,5 hod. dobití, D1 0,5 hod. jízda, Vyškov 1 hod. dobití, R48+D1 1,5 hod. jízda. Celkem skoro 9 hodin.

Ekologická jízda

Auto jsem neznal a potřeboval dojet, proto jsem neustále jezdil na převodový stupeň D Eco, tedy s méně živým autem a větší rekuperací (dobíjením baterií) při brždění. Jelikož dálniční rychlosti dávají bateriím zabrat, projel jsem v souvislé koloně Prahou a před D1 dobil ještě do maxima na rychlodobíječce CHAdeMO v Duhové ulici u sídla ČEZ.

 

Než jsme s majitelem zjistili, že dvojí rychlé nabíjení stojan ČEZu nezvládne (má i kabel COMBO) a on si alespoň zapojil svůj kabel Mennekes, už vedle nás zastavilo BMW i3.

Takovou frontu na rychlonabíječce jsem zažil jen jednou. V Ružomberoku, kde na slovenské síti rychlodobíječek Greenway dobíjel jeden Leaf, druhý čekal, za ním já s Peugeotem iOn a po Chvíli dojel třetí Nissan Leaf.

Ovšem to jsme se všichni vraceli z Ezrazu elektromobilů ve Vysokých Tatrách a setkali se tak logicky v jeden čas na první rychlodobíječce po cestě. S dojezdem opět na 154 km, 95 % baterie a 11 dílky z 12, jsem od sídla ČEZu vyrazil směr Humpolec.

Směr Herálec

Po D1 jsem se rychlostí kopírující kamiony, 80-90 km/h, vydal v podvečerní špičce na dobíječku ČEZu Herálec. Ve 20 hodin, po ujetí 122 km, mi auto ukazuje dojezd 15 km a já parkuji u Agipu, kde je instalována.

Kopce Vysočiny, rychlost a teplota 0 °C si tedy vzaly z dojezdu 154 km jen 17 km. Zajímavé. Nutno říci, že jsem potřeboval dojet a tuhle trasu jsem elektromobilem jel poprvé. Proto jsem neriskoval a s výjimkou vyhřívané sedačky řidiče a volantu netopil.

Plán píchnout Leaf přes kabel Mennekes do sloupku ČEZu na 2 hodinky, dát si večeři, udělat resty na notebooku a vyrazit na rychlodobíječku NetDataComm v Troubsku u Brna, začal náhle kolabovat. Vypadalo to na průšvih s kabelem Mennekes 32A, po zapojení do stojanu nefungoval. A to byl nový, vytažený z krabice. Prostě se auto nenabíjelo.

Nepomohly telefonické konzultace se zkušenějšími majiteli elektroaut, ani s moravským výrobcem dobíjecích kabelů. Stojan se s kabelem a autem nebavil. Zůstal jsem tak v úterý ve 20 hodin večer uprostřed mezi Brnem a Prahou, odkázaný jen na kabel 230V 10A!

Než jsem přes něj získal 102 km dojezdu do Troubska (plus rezervu na jistotu 15 km navrch), udělal jsem si v místní restauraci a na pumpě noční směnu na notebooku. Čekal jsem tam neplánovaně 7 hodin!

Nefunkční dobíječky

Bohužel, nefunkční byla zásuvka Mennekes v nabíjecím stojanu firmy ČEZ na čerpací stanici Herálec u Humpolce. Původně mnou podezřívaný dobíjecí kabel Mennekes 32A, originál od Nissanu, byl v pořádku. Což jsem si dodatečně ověřil nezávisle na 2 stojanech ČEZu v Ostravě.

Jako platící tarifní zákazník ČEZ Elektromobilita jsem zůstal na holičkách. A to doslova. Když jsem volal na servisní telefonní číslo 800 366 245, uveřejněné u stojanu ČEZu, tak se ozvalo: Je nám líto, telefonní číslo neexistuje. Jsou okamžiky, kdy člověk chápe myšlenky teroristů.

Zatímco slovenský Greenway, který má od května 2014 v provozu 18 rychlodobíjecích stanic na hlavních tazích po celém Slovensku, a který je poskytuje zdarma, pravidelně informuje registrované zákazníky o případných závadách a problémech, tak český ČEZ, kterému za to platím měsíční paušál necelé 2 stovky, a který má rychlodobíječek v ČR jako šafránu, na své zákazníky zvysoka (víte co). A neinformuje ani o závadách těch pomalých nabíječek.

Až ve středu v 03:30 v noci, s dojezdem 119 km, 9 dílky baterie z 12 a v -2 °C, jsem se vydal na další cestu. Probíhala po D1 stejně, jako ta předtím. Jen aut vzhledem k noční době znatelně ubylo. V 05 hod. ráno, po ujetých 105 km, jsem stál na rychlonabíječce v Troubsku u Brna. S dojezdem 30 km a 2 dílky baterie z 12. Průměrná spotřeba 13,7 kWh/100 km byla více než slušná.

To už jsem se chystal Leaf řádně provětrat, protože další rychlonabíječka byla necelých 50 km po D1 a tak jsem zkoušel, co Leaf dokáže. Za půl hodiny při současném vytápění interiéru jsem měl dobito na 78%, dojezd 145 km, 9 dílků baterie z 12. V -2 °C jsem se rychlostmi 130 km/hod. a více přesunul do Vyškova.

V 06 hod. ráno, v -2 °C, jsem po velice rychlých 44 kilometrech s topením naplno, s dojezdem jen 32 km, 24 % a jen 3 dílky baterie z 12, stál znovu na rychlodobíječce. Jak vidno, rychlost a topení si žádá své.

Matematika

Matematicky vzato bych měl mít 145 – 44 = 101 km dojezdu, měl jsem jen 32. Celých 69 km navíc spolykalo topení a maximální rychlost. Pravdu měli kolegové, majitelé Leafů, kteří vypozorovali, že nejvyšší účinnost má Leaf v rychlosti od 75 do 80 km/h, kdy vzhledem k ujeté vzdálenosti má nejnižší spotřebu energie.

Dobíjel jsem ve Vyškově na maximum, skoro až do 07 hodin. Na 94 %, 11 dílků z 12 a dojezd dle počítače 102 km. Do Ostravy to sice bylo dle navigace 130 km, ale dojezd dle palubního počítače jsem ignoroval. Byl ovlivněn velmi rychlou jízdou s topením na trase Troubsko-Vyškov. Počítač kalkuluje dojezd obvykle podle vašeho chování k vozu za posledních 100 km. Z těch jsem já ujel 44 km velice neurvale a energeticky náročně.

Počítadlo kilometrů ukazovalo 3.569 km, od včerejšího dne jsem tedy urazil 418 km. Ovšem místo plánovaných 9 za neplánovaných skoro 16 hodin. Tedy s průměrnou rychlostí 26 km/hod., což běžně jezdím na svém skládacím elektrokole.

Přes tuto nepříjemnost je (nepočítaje Teslu Model S) můj zážitek s novým Nissanem Leaf zatím nejlepší se sériovým běžně dostupným elektromobilem. Pohodlný, předvídatelný, poslušně reagující, přesná elektronika, spousta vychytaných maličkostí.

Kvalitní izolace

Jel jsem sice bez topení, ale nemrznul. Dvoustupňové vytápění všech sedaček a ještě vyhřívaný věnec volantu je výborná věc. Na každém dobíjení jsem si navíc dal topení naplno a auto dlouho drželo teplo.

Izolace nové generace doznala slušných změn. Nový Nissan Leaf není ani velký žrout energie, průměr jsem měl nakonec 14,6 kWh/100 km. Kromě zmíněné dlouhodobé jízdy max. 90 km/h je v tom i necelých 50 km rychlostmi 135-148 km/h po prázdné dálnici.

Je to zvláštní pocit, slyšet jen aerodynamický hluk a hluk odvalujících se pneumatik v takto rychle jedoucím voze. Jako by ho nic nepohánělo. Jen mi v něm na dálnicích chyběl tempomat (paket Style) a uvítal bych větší sluneční clony bez mezer, nefungující proti nízkému zimnímu slunci.

Přístrojová deska, ovládání vozu, navigace, rádio, bluetooth handsfree, odkládací plochy, osvětlení, pohodlí, nastavení sedadel, zavazadlový prostor, bezkontaktní klíč, startování tlačítkem, osvětlení dobíjecího místa, automatický zámek dobíjecího kabelu, to všechno sedělo, jak má.

Týdenní testování Nissanu Leaf při běžném městském ježdění dopadlo na jedničku s hvězdičkou. Včetně cest do okolních měst a svezení mnoha členů rodiny na oslavě narozenin. Ticho, žádné vibrace, plynulá jízda, zrychlení, pohodlí, velký kufr, docela běžný vzhled. Všichni vůz chválili a byli elektromobilem velmi příjemně překvapeni.

Domácí dobíjení

Kromě dobíjení na soukromých i veřejných dobíječkách jsem dobíjel v neděli i doma na vlastní dobíjecí stanici, napájené fotovoltaickou elektrárnou na střeše rodinného domku. Slunce bylo dosti, dostalo se i na Peugeot Ion, pračku a myčku.

Po týdnu jsem vyrazil Leafem zpět z Ostravy do Prahy. Po špatné zkušenosti jsem se rozhodl dobíječky ČEZu okázale ignorovat, i když si za ně paradoxně platím. Budu dobíjet na spolehlivých soukromých rychlodobíječkách a tomu přizpůsobím trasu.

Konkrétně Ostrava-Vyškov 130 km po D1 a R48, 2 hod. + 0,5 hod. nabíjení. Vyškov-Troubsko 44,3 km po D1 exitem 194B 0,5 hod. + 1 hod nabíjení. Troubsko-Pardubice 130 km exitem 182 na D1, z exitu 162 Velká Bíteš přes Vysočinu (Žďár n.S., Ždírec, Chrudim) 2 hod. + 0,5 hod. nabíjení.

Pardubice-Praha 94 km 1,2 hod přes Lázně Bohdaneč a Chýšť na exit 68 po D11, exitem 8 na silnici č.611 přes Horní Počernice do Vysočan. Předpoklad 8 hodin. S přesuny elektromobilem po ČR (vyjma Tesla Model S) je to po 11 měsících, od mého dvoudenního převozu Peugeotu Ionu z Prahy do Ostravy v dubnu 2014, díky soukromníkům o hodně lepší, ale díky ČEZu stále stejně na nic.

Na dálnici bez problémů

Vyrazil jsem v 06:30 hod. v mrazivém ránu za jasné oblohy, -1 °C, na tachometru 3.779 km, dojezd 148 km, 100% baterie a 12 dílků z 12. Jízda po D1 i R48 ubíhala dle předpokladu, příliš jsem se díky znalosti vozu neomezoval (spíše mne omezovala svými rychlostními limity R48) a v 08 hod. už jsem po 130 km dobíjel s 18 km dojezdu, 10% a 1 dílkem baterie z 12 ve Vyškově. Průměrná spotřeba 15,1 kWh/100 km. Za 8 minut byla baterie na 30%, po 53 minutách na 89%. V mezidobí jsem vyřídil emaily a telefonáty.

Strávil jsem tu sice neplánovaně delší čas, ale je jedno, zda před Vysočinou více dobiju zde nebo v Troubsku. V 09 hod. a v +5 °C jsem vyrážel se 148 km dojezdu a 11 dílky baterie z 12 prosvištět D1.

Zkusil jsem za denního světla maximální rychlosti Nissanu Leaf. 132 km/hod. zvládal hravě, jen dojezd spadl na 80 km, přestože jsme ujeli jen 22 km. Překvapením bylo, že i ve 155 km/hod. měl snahu dále zrychlovat. To před Brnem nebylo bezpečné, i když pár šílenců mne i v houstnoucím provozu předjíždělo snad 200. Klasicky VW Passat (Češi), Audi a Mercedesy (Poláci).

Daň za moje rychlosti byla jasná, dojezd spadl ze 148 na 63 km a 8 dílků baterie z 12 po ujetí pouhých 28 km. Nakonec jsem do Troubska ujel 45 km, zbýval mi dojezd 62 km a 6 dílků baterie z 12. Průměrná spotřeba 15,8 kWh/100 km. V 9:40 hod. jsem byl trochu vedle z chybějícího stojanu rychlodobíječky, ale vše se vysvětlilo.

Dobré auto

Byl na dílně kvůli vylepšením. Přejel jsem proto za 10 minut 7 km na další soukromou rychlodobíječku NetDataComm u BVV a dobíjel zde. Mezitím posnídal na nedaleké čerpací stanici. Po hodině bylo dobito na 100 % a 12 dílků z 12 pro přejezd Vysočiny do Pardubic, kam jsem vyrazil v 10:55. V +6 °C a se 138 km vzdálenosti.

Údajem navigace 135 km jsem se neznepokojoval, předchozí rychlá jízda dojezd zkreslila. Vysočinou se jelo velmi příjemně, auto jsem měl už tzv. v ruce, bohatě jsem využíval k brždění jen rekuperace s dobíjením baterií, u menších kopečků plachtění na neutrál. Na oběd ve 13:12 hod jsem byl na rychlodobíječce v Pardubicích.

Díky objížďce po 140 km, se zbývajícím dojezdem 26 km, 15 % a 2 dílky baterie z 12. Tedy v součtu pěkných 166 km z papírově deklarovaných 199 km dojezdu. Průměrná spotřeba 15,2 kWh/100 km. O slušném řidičově chování svědčilo i 5 imaginárních stromečků, které postupně vyrostly na palubovce jako odměna za ekologickou jízdu.

Ve 14:05 jsem už byl na cestě do Prahy, slunečno, +10 °C, baterie 95 % a 11 dílků z 12, dojezd dle palubního počítače 166 km. Po D11 jsem jel rychle, nejvíce mne pak zpomalily kolony před Prahou a průjezd Prahou samotnou.

Do Vysočan jsem dojel v +14 °C až v 15:25 hod., po ujetých 96 km, se zbývajícím dojezdem 41 km a 3 dílky baterie z 12. Na palubovce mi vyrostly za odměnu 3 imaginární stromečky a průměrná spotřeba byla stále 15,2 kWh/100 km. Přesun Ostrava-Praha tak nakonec trval 9 hodin.

Auto jsem vracel velmi nerad a s lítostí předával klíčky. Na dobré se rychle zvyká a Nissan Leaf v generaci 2015 je velmi dobrý elektromobil.