Bez vody bychom nemohli existovat. Lidské tělo je tvořeno ze 70 % vodou, stejně tak i naše Země. Voda je pro nás nejpřirozenější tekutinou a nedá se ničím nahradit. Je tedy velice důležité, jakou vodu pijeme a kolik.

Krev obsahuje 82%, svaly 70%, kosti 25% vody. Není divu, že bez vody brzy zemřeme. To nám asi nehrozí. Co nám však hrozí, jsou zdravotní potíže buď ze špatné kvality vody, nebo z jiných tekutin. To, co naše tělo potřebuje, je čistá, kvalitní, přírodní, živá voda. Kvalita pitné vody musí být u nás na prvním místě. Zjistěme si, jakou vodu pijeme, co obsahuje.

Čistou a zároveň živou (harmonickou) vodu dnes můžeme najít už pouze v plodové lidské nebo zvířecí vodě a v semenech a plodech rostlin. Kvůli znečištění vodního systému na zemi lidskou činností se živá, energizující voda v povrchových nebo podzemních zdrojích už prakticky nevyskytuje.

K dispozici máme balené vody v obchodech, vodu z kohoutku, ze studny nebo vrtu, ze studánky. Jaké jsou v nich rozdíly a na co bychom si měli dát pozor?

 

BALENÁ STOLNÍ VODA

Balená stolní voda s sebou nese výhody i nevýhody. Výrobci jsou na etiketě obalu povinni uvést zdroj vody i skutečnost, zda se jedná o hlubinný vrt. Výhodou je to, že se do ní nepřidává chlór a má nízký obsah dusitanů. Nevýhody:

• Možnost podvodů záměny pramenité vody za běžnou vodu stáčenou z kohoutků (není zde účinná kontrola).
• Nestabilita plastových obalů- prostupnost plynů, světla a tepla + možné uvolňování škodlivých látek z měkkých plastů.
• Často nevhodný způsob skladování u prodejců (v horku, na slunci)- během několika dnů se voda zkazí a stane se nepoživatelnou.
• Drastické zatěžování životního prostředí použitím plastových obalů.

Celkově se ale zdá, že je použití některých balených vod vhodnější než vhodným filtrem neupravená závadná voda z kohoutku. S jakými typy balených vod se můžeme v obchodech setkat?

 

„Pitná voda balená“

• Nemusí pocházet z podzemního zdroje.
• Může být stáčena i z veřejného vodovodu.
• Není povinnost, aby výrobce uváděl zdroj vody.
• Způsob úpravy není omezen.
• Je povoleno i použití chemických či jiných konzervantů.
• Prodávají se i sycené pitné vody.
• Např. Spar pitná voda, Aqua neperlivá, Tesco perlivá, AquaHit, atd.
• NEKUPOVAT ŽÁDNOU „BALENOU PITNOU VODU“! Tato voda mívá horší kvalitu než voda z kohoutku.

 

„Pramenitá voda“

• Pochází z podzemního vrtu, který nemusí být schválen Ministerstvem zdravotnictví.
• Do stáčírny se musí dopravovat pouze potrubím.
• Nesmí se upravovat tak, aby došlo ke změně složení (s nějakou výjimkou).
• Konzervovat se může pouze ozónem.
• Může být sycena oxidem uhličitým a musí to být uvedeno na obalu.
• Jedná se o velmi slabě mineralizovanou vodu.
• Kvalita a složení se mezi jednotlivými druhy liší, ale málo.
• Např. Aquila, Bonaqua, TomaNatura, Rajec, Dobrá voda, Horský pramen atd.
• VHODNÉ K BĚŽNÉMU PITÍ (uvedené značky).

 

„Přírodní minerální voda“

• Pochází z podzemního vrtu, který je schválený a kontrolovaný Ministerstvem zdravotnictví.
• Do stáčírny se musí dopravovat pouze potrubím.
• Nesmí se upravovat tak, aby došlo ke změně složení (s nějakou výjimkou).
• Konzervovat se může pouze ozónem.
• Může být sycena jen přírodním oxidem uhličitým.
• Složení jednotlivých značek se velmi liší.
• Např. Mattoni, Magnesia, Poděbradka, Korunní, Ondrášovka, Hanácká kyselka.
• NEJSOU VHODNÉ K BĚŽNÉMU PITÍ (pro svůj vyšší obsah minerálů), vhodné mohou být jen pro doplnění tekutin v horkých provozech a jinde při zvýšeném pocení.
• Evian je velmi lehká minerálka, která není sycená a je vhodná i k běžnému pití.

 

„Kojenecká voda“

• Pochází z podzemního vrtu.
• Konzervována může být pouze UV zářením.
• Musí mít velmi nízký obsah dusičnanů.
• V ostatních parametrech však může obsahovat vyšší hodnoty než u pramenitých vod!!!
• Nesmí se upravovat, ale může se použít oxid uhličitý.
• Např. Horský pramen, Baby Wellness, Tanja, atd.
• Záruku vysoké (nejvyšší) kvality tohoto typu vody nemáme, protože postačí, když má velmi málo dusičnanů, na další faktory se moc nehledí (ostatní zatěžující obsahové parametry, druh obalu, způsob skladování, atd.).

 

Balená voda v plastových barelech

• Z barelů je možno čepovat studenou i horkou vodu.
• Barely jsou vratné a musí se (měly by se) před opětovným naplněním dezinfikovat.
• Je zde riziko snadné kontaminace jednotlivých částí nebo celého barelu.
• Kvalitu vody ovlivňuje obsah barelu, umístění, způsob i termíny čištění.
• Musí být pravidelně mechanicky i chemicky čištěny.
• Nesmí se vystavovat slunci.
• Obsah barelu se musí spotřebovat do 3 dnů od nasazení!
• Výsledky kontrol kvality vody z barelů jsou často špatné.

 

Minerály v balených vodách

Jakákoliv voda je nositelem menšího nebo většího množství minerálů. Pouze dešťová voda a destilovaná voda minerály neobsahují. Pokud je naše strava vyvážená a přijímáme potřebné minerály a další prvky ze stravy (sodík, hořčík, vápník, draslík, železo, zinek, selen,…) není nutné, abychom přijímali tyto prvky v jakýchkoliv tekutinách. V minerálkách jsou prvky obsaženy navíc v anorganické podobě, v rostlinné stravě v podobě organické. Vstřebatelnost minerálních látek z kvalitní vyvážené stravy je vyšší než z tvrdých minerálních vod.

 

Doporučení pro balené vody

• Kupovat jen vodu skladovanou uvnitř prodejen.
• Kupovat co nejčerstvější vody - podle data balení vody do lahve.
• Kontrolovat obsah vody v obalu – musí být bez jakékoliv usazeniny.
• Nekupovat sycené vody.
• Před pitím můžeme zkontrolovat vodu i čichem.
• Nekupovat balené vody s extrémně nízkou cenou.
• Nekupovat balené vody s označením „pitná voda“.
• Nenechávat lahve s vodou na slunci.
• Balenou vodu vypít do 2 dnů a uchovávat ji v ledničce.

 

PITNÁ VODA Z KOHOUTKU

Voda, kterou pijeme z kohoutku, se získává většinou z povrchových nádrží. Voda je složitě upravována pomocí fyzikálních i chemických procesů, přesto však nedokáže úplně odstranit z vody všechny znečišťující látky. Denně dochází vlivem lidské činnosti k masivnímu znečišťování podzemních i povrchových vod – fekálie, pesticidy, hnojiva, radioaktivita, průmyslový spad, organické látky a těžké kovy, hormony. Podle hygieniků nám teče z kohoutku nezávadná, dostatečně kvalitní voda a to na území celé ČR. Znamená to pouze to, že splňuje nastavenou normu zákon 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví, která říká: Pitnou vodou je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém používání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým nebo pozdním působením zdraví osob a jejich potomstva a jejíž smyslové poživatelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu používání a užívání pro hygienické potřeby osob. Podle českých norem tedy musí mít nezávadná pitná voda vhodné chemické složení, musí být mikrobiálně nezávadná a dostatečně čirá.

Počet rizikových látek přítomných ve vodě neustále stoupá. V rámci kontrol vody se hodnotí až 90 různých parametrů. Norma, podle které se posuzuje nezávadnost vody, pod neustále se zhoršující kvalitou vody měkne. Pokud je potvrzeno, že je naše voda nezávadná nebo dostatečně kvalitní, týká se to většinou jen splnění normy obsahu dusičnanů, patogenních baktérií, těžkých kovů a pouze některých organických látek. Navíc se kontroluje jen 1 litr z každých cca 2 miliard litrů pitné vody. To však rozhodně neznamená, že je daná voda dostatečně kvalitní a nezávadná tak, aby její dlouhodobá – celoživotní konzumace nepřinášela významné zdravotní riziko. Pijeme-li takovouto vodu mnoho let, kolik asi do svého těla přijmeme nežádoucích látek? Tuto skutečnost bychom neměli přehlížet a zajistit si co nejkvalitnější vodu.

Kvalita pitné vody se liší dům od domu i v závislosti na kvalitě vodovodních trubek. K dezinfekci vody, tedy zabití choroboplodných bakterií se používá toxický prvek chlór. Tento postup dezinfekce vody je tedy zdravotně velmi rizikový. Chlor vede ke vzniku sloučenin, které prokazatelně zvyšují riziko vzniku nádorových onemocnění. Pití chlorované vody v počátcích těhotenství zvyšuje riziko poškození plodu. Údaje jsou z více než 20-ti letého výzkumu v USA.

Chlór působí potíže i při kontaktu s kůží, v plaveckých a koupacích bazénech. Leptá sliznice dýchacích cest a poškozuje kůži. Chlór sice omezuje riziko přenosu některých infekcí, i když nechrání dokonale před viry, ale je prokazatelně rakovinotvorný. Navíc ničí přirozenou bakteriální flóru kůže a tak ničí její samoléčebnou schopnost a uvolňuje cestu vnější infekci. Dráždí exematická nebo psoriatická místa. Stav se ještě zhorší při následném použití mýdla při mytí po návštěvě bazénu s chlorovanou vodou, protože kombinace chlóru a mýdla je velmi škodlivá. Moc si nepomůžeme ani osprchováním samotnou vodou, která chlór obsahuje taky, jen o trochu méně…

Fluór je plyn, blízký příbuzný chlóru, jen ještě agresivnější. Někde se také používá k desinfekci vody a v zubních pastách pro podporu růstu zubů a zabránění zubnímu kazu. Bývá součástí minerálních vod. Ideálně by ho nemělo být víc než 1 mg/l. Pokud je ho 2 mg/l, musí výrobce spotřebitele upozornit, že je nevhodný pro děti. Tak jak to, že se přidává do zubních past, které děti polykají?

Sinice. Stejně jako koupací nádrže, tak i nádrže s pitnou vodou zasahují v teplém období sinice. Jejich celistvost se pak v procesu úpravy vody naruší a ve vodě zůstává jejich toxický obsah (cyanotoxiny). A ten je toxický pro naše játra. Projevuje se hlavně exémem, poruchami vývoje plodu, potratem nebo nespecifickými zažívacímu potížemi.

 

Studniční voda

Vodu z vlastních studen využívá asi 14 % obyvatelstva. Kvalita ve studnách se rychle mění, závisí na množství srážek, ale i zemědělské a stavební činnosti v okolí. Používáme-li pitnou vodu z vlastní studny, měli-bychom si ji nechávat pravidelně analyzovat. Jeden příznivý výsledek totiž nemůže zajistit jistotu kvalitní vody v dlouhodobém horizontu. Studniční voda bývá tvrdší a je proto vhodné používat UV lampu ke změkčení vody přicházející do domu.

 

Možnosti úpravy pitné vody z kohoutku (studny)

Uhlíkový filtr je jednoduchý a dostupný filtr, který odstraní chlór a další pachy, pevné částice a většinou i organické látky. Neodstraní dusičnany. Filtr se musí pravidelně vyměňovat.

Filtry s reverzní osmózou jsou velmi vhodná zařízení pro úpravu pitné vody. Bez použití chemikálií získáme absolutně čistou, nezávadnou vodu. Jedná se o dosud nejúčinnější dostupnou technologii, která je schopna odstranit víc než 95% všech rozpuštěných látek a až přes 99% všech organických látek, bakterií a virů. Odstraňuje přes 99% chlóru a usazenin. Odstraňuje i látky, které se mohou ve vodě objevovat, jako např. olovo, měď, chrom, rtuť, sodík, vápník, fluoridy, dusitany, dusičnany, apod. Filtry se musí pravidelně vyměňovat.

Pí-voda je voda, která vzniká průchodem zařízení kolem keramických kuliček vyzařující informační energetické pole, které přeskupuje molekuly vody. Do tohoto zařízení je nutné pouštět předem očištěnou vodu prvotřídní kvality (pomocí filtrů na úpravu vody, viz výše). V tomto přístroji dochází k přeměně molekulární struktury vody v jejích klastrech. Dochází k jejich zjednodušení (zmenšení) a zvýšení jejich frekvence. Toto zařízení vrací vodě harmonii, život. Molekulární strukturu vody dnes dokáže změnit pouze tato japonskou firmou patentovaná pí-technologie. Pravou pí-vodu s vysokou úrovní harmonie prodávají dnes na celém světě pouze dvě společnosti: korejská firma Wonyong a japonská firma IBE. Jiné přístroje jsou pouze padělky nebo napodobeniny. Kromě živosti pí-vody má další výhody:

• Chutově je velmi příjemná a stejně tak vše, z ní uvařené.
• Je-li uchovávána ve skleněné tmavé lahvi, nezkazí se ani po mnoha letech. Stále si uchovává svou živost.
• Je lehce zásaditá (pH 7,2), což je doporučováno i u kojeneckých vod.
• Netlačí v žaludku.
• Urychluje hojení.
• Podporuje očistné procesy v těle.
• Posiluje imunitu.

Pozitivní působení na vodu pomocí našich myšlenek prokázal japonský badatel Masaru Emoto. Svým výzkumem dokazuje, že lidské vědomí má přímý dopad na molekulární strukturu vody. Fotografoval krystaly, které vytvářela mrznoucí voda. Předtím je však nechával působit účinkům psaného slova. Svými fotografiemi dokazuje výsledky výzkumu kvantových fyziků, že myšlenka je energie, která vytváří realitu. Voda vytvářela krásné krystaly při jejím vystavení pozitivním slovům. Naopak při působení negativních slov voda vytvořila deformované krystaly. Nejkrásnější krystaly vznikaly při působení slov Láska a Vděčnost. Uvědomíme-li si, kolik vody v sobě každý okamžik nosíme, pochopíme, jak zásadní význam na naše tělo mají naše vlastní myšlenky. Při pozitivním myšlení a vědomém působení radostných a láskyplných myšlenek a slov můžeme zlepšovat kvalitu vody v našem těle a tím i naše zdraví.

 

Kolik pít

Na otázku, kolik bychom měli denně vypít tekutin, neexistuje mezi odborníky jasná odpověď. Jasné je jen to, že většinou pijeme méně, než naše tělo potřebuje. Obvykle se udává doporučení přibližně 2-2,5 l/den celkových tekutin. Pozor i na předávkování tekutinami (převodnění). I kvalitní čistou vodou se můžeme otrávit, pokud během krátké doby vypijeme velké množství (uvádí se nad 7 l čisté vody nebo nízkostupňového piva). Kolik tedy máme kromě jídla vypít vody, je velmi individuální a záleží na mnoha faktorech:

• náš věk, pohlaví, tělesná váha
• prostředí, v jakém se pohybujeme (teplo, zima, sucho, vlhko)
• způsob stravování
• fyzická aktivita – intenzita a délka trvání

Nejvíce ohrožené nedostatkem tekutin jsou staří lidé, ženy nad 45 let, kojící ženy a děti. Snadno si můžeme hlídat, zda pijeme dostatečně. Podle množství a zabarvení moči. Moč by měla být světle žlutá a množství zhruba 2/3 přijatých tekutin. Nedostatek tekutin signalizuje tmavší barva moči a malý objem. Trvá-li nedostatek tekutin déle, dostavují se bolesti hlavy, zad, unavená a suchá pleť. Pak se přidává i zácpa a tvorba žlučových, ledvinových i močových kamenů.

 

Závěr

Voda je jedním z nejvýznamnějších faktorů, který zásadně ovlivňuje naše zdraví. S tímto ohledem bychom měli ke konzumaci vody přistupovat. Zjistěme si kvalitu vody, která nám teče doma z kohoutku a pokud neodpovídá naší představě o kvalitní pitné vodě (třebaže podle státních norem je nezávadná), pořiďme si filtr na úpravu vody. Je-li to v naších možnostech, pijme pí-vodu. Balené vody pokud možno nekupujme. V případě nutnosti volme pramenitou vodu s minimálním obsahem minerálů. A mějme na paměti, že to, jak myslíme, se odráží na kvalitě vody v našem těle.

 

---

Reference

Petř Fořt: Tak co mám jíst, vydavatel: Grada Publishing,a.s., vydáno v roce 2007, ISBN 978-80-247-1459-2

Masaru Emoto: Zázračná voda, vydavatel: Metafora, s.r.o., vydáno v roce 2018, ISBN 978-80-7359-574-6

www.piwater.cz