Víme, co jíme?

Víme, co jíme? Proč vlastně jíme, to víme všichni. Vůbec nad tím nepřemýšlíme. Občas si můžeme dopřát velmi ozdravný krátkodobý půst, nicméně dlouhodobě jíst potřebujeme. Většina z nás ještě není na takové úrovni, abychom se mohli živit pránou, i když i to nás možná jednou všechny čeká… Momentálně je však strava pro naše tělo důležitým palivem. Jídlo nám dodává energii a také jednotlivé živiny. Dodává nám makroživiny, což jsou sacharidy, bílkoviny a tuky. To by ale tělu na správný provoz nestačilo. Musíme mu dodávat také mikroživiny, mezi které patří enzymy, minerály, stopové prvky, vitamíny a další. Kromě tohoto měřitelného paliva nám potraviny předávají také jemnohmotnou energii z celého procesu  - od získání surovin, přes výrobu až k jejich prodeji. Jídlo nám dává také energii všech osob, zvířat a rostlin, které s pěstováním, sklizní, skladováním, výrobním procesem, chovem zvířat, zabíjením, porcováním, přepravou, atd. měli co do činění.

Jídlo pro nás může být velkým přínosem nebo naopak agresivním, zatěžujícím elementem.

Už nejsme sběrači ani lovci, kdy jsme si vystačili s tím, co nabízela sama příroda. V historii jsme se posunuli a náš vývoj šel mílovými kroky dál. Ve stravování to šlo ale jednoduše řečeno „od desíti k pěti“.  Momentálně se nacházíme už skoro na nule… Od jednoduchých se přesouváme ke stále složitějším pokrmům. Přitom příroda nám poskytuje vše v takovém stavu a složení, které je pro nás optimální. V každé rostlině jsou pro nás připraveny přesně takové živiny, v takovém množství a vzájemném poměru, které jsou pro jejich vstřebatelnost a využitelnost pro nás nejvhodnější. Na to my však nehledíme. Ve výrobním procesu zbavujeme suroviny různých částí, přidáváme k nim umělé látky, aby se dobře zpracovávaly, lépe chutnaly a vypadaly. Vzniká jakýsi paskvil, který s přírodní surovinou už nemá skoro nic společného. O energii, živinách a síle, kterou nám mohla výchozí rostlina předat, nemůže být ani řeč.

Kvalitu potravin v běžných obchodech vnímám všeobecně jako špatnou. Sice máme velký výběr potravin, ale s malou, žádnou nebo spíš zápornou hodnotou. Chutě u nás bohužel převážily nad skutečnou hodnotou potravin a nad potřebami našeho těla. Potraviny mají nízkou výživovou hodnotu a vysoký podíl umělých přídatných látek, které se výrobci naučili používat, aby se jejich potraviny snadněji vyráběly, déle vydržely a lépe se prodávaly. My si je kupujeme, takže je vesele dál vyrábí a zásobují jimi prodejny. Nemají důvod vyrábět kvalitnější, když stále kupujeme ty nekvalitní.

Také jsme se nechali vtáhnout do marketingových pastí. Necháme se snadno zlákat hezčím, barevnějším nebo větším obalem. Jdeme-li nakupovat, koupíme nakonec i to, co jsme kupovat neměli v úmyslu. A co je napsáno na obalech potravin nás nezajímá. Hlavně aby to bylo levné a chutnalo to dobře.

Víme, co jíme? Proč je nám jedno, co jíme? Proč nás nezajímá, kde má naše jídlo původ a jak se dostalo na náš stůl? Proč nás nezajímá, zda to, co kupujeme, má vůbec nějakou reálnou hodnotu? Proč nedáváme našemu vlastnímu tělu to, co potřebuje? Našemu jedinému tělu, které tu máme a které nás nosí kamkoliv si zamaneme. Copak se tak moc nemáme rádi, že je nám jedno, jak dlouho a jak kvalitně budeme žít? Je nám jedno, jestli budeme nemocní, obézní, neschopní provádět běžné úkony nebo jestli budeme fit až do vysokého věku a užívat si života? Nebo nechceme slyšet, že jsme tvůrci svého vlastního zdraví? Utíkáme před tím? Ale před následky našich rozhodnutí se nikam neschováme. Vždycky nás doženou.

Každý jsme zodpovědný za své tělo. Ať chceme nebo ne, prostě to tak je. Máme ovšem plné právo rozhodnout, jak se svým tělem budeme nakládat. A čím ho budeme živit nebo oslabovat. Může nám to být všechno fuk anebo se o své tělo můžeme s láskou a péčí starat. Je to jen na nás.

Všichni se asi shodneme na tom, že základem spokojeného života je zdravé tělo. Bez bolestí, nemocí a vleklých potíží. Je třeba si uvědomit, že žádná nemoc nepřichází sama od sebe, jen tak, abychom se třeba nenudili. Vždycky přichází jako důsledek našeho počínání v duševní nebo fyzické úrovni. Přichází jako upozornění, že jsme svým myšlením nebo konáním uhnuli ze správné cesty. A vždy se to týká našeho života, našeho prožívání. Pokud si tuto skutečnost uvědomíme a budeme-li chtít, můžeme se vydat cestou uvědomělého života. V oblasti stravování si můžeme vědomě vybírat vhodné potraviny, vařit si taková jídla, která nás posílí a zároveň chuťově potěší. Už nebudeme lhostejní k tomu, co vkládáme do úst. Nebudeme lhostejní k našemu tělu. Hodnota zdraví pro nás získá na významu. Přirozeně se změní naše preference ze stavu: „ Je mi jedno co jím, hlavně ať je to levné a dobré.“ Do stavu: „ Chci zásobovat své tělo tak kvalitní potravou, jakou můžu, protože se chci cítit dobře a chci si užívat života bez omezení.“

Pokud se začneme o naši stravu zajímat, přemýšlet o ní a o všech souvislostech, potřebné informace k nám začnou chodit. A budeme-li pak uvědoměle i nakupovat a vařit, dostaneme se do stavu vědomého stravování. 

Stravování je důležitou součástí našeho života. Na naše tělo má obrovský vliv. Nicméně to není to jediné, co naše tělo ovlivňuje. Je to jeden z mnoha kousků do celé skládačky. A je stejně důležitý, jako ty ostatní. Protože bez jednoho chybějícího kousku nemůže být skládačka nikdy kompletní.