Rok se s rokem sešel a my tak můžeme rekapitulovat naši osobní aktivitu v době koronavirové. Udělali jsme dost pro posílení naší imunity? Udělali jsme vůbec něco pro posílení našeho zdraví? Rok má 365 dní. Jak jsme tento čas využili? Vyložme si karty na stůl.

Po počátečních obavách z neznámého a rychle se šířícího viru jsme se poměrně rychle dozvídali, jak nový koronavirus působí a které osoby nejhůře postihuje. Mohli jsme si vyhodnotit, jak na tom jsme my sami osobně. Měli jsme možnost zjišťovat si informace z různých zdrojů, nejen čerpat z mainstreamových médií, kde se všechny informace víceméně opakovaly. Z různých stran jsme tak získávali denně návod, kterým směrem se ubírat, abychom své tělo posílili a při styku s novým typem viru tento střet zvládli bez větších potíží. Informací jsme měli k dispozici (pokud jsme však jen nečerpali z televizních kanálů, ale aktivně vyhledávali informace z jiných, nezávislých i alternativních a odborných zdrojů) dost na to, abychom mohli naši situaci racionálně vyhodnotit. Pokud jsme nemocní nebo se necítíme v kondici, sami můžeme vzít naše zdraví do vlastních rukou a začít o něj pečovat. Nebo chceme jen čekat a doufat, že to za nás někdo vyřeší?

Předně si musíme uvědomit, že naše tělo je silný a úžasný mechanismus s mnohými dosud nepochopenými funkcemi. Naše tělo ví, co dělá a jak má fungovat. Naší vhodnou péčí jej můžeme podporovat a posilovat. Mějme víru v naše tělo, mějme víru v sebe.

Můžeme si shrnout, co vše bylo a stále je v našich silách a možnostech, abychom zůstali zdraví a neustále posilovali naši imunitu. Protože to je jediná cesta, jak můžeme „vyhrát“. Je třeba vycházet z faktu, že viry tady vždy byly, jsou a vždycky budou. Všude kolem nás, i uvnitř nás samotných. Nikdy se nám jako lidstvu nepodaří tyto mikroorganismy vymýtit. Jsou přirozenou biologickou součástí existence na Zemi. Vždy se objeví nějaký nový typ, další a další mutace. Žádné vládní opatření na tom nic nezmění. Jedinou účinnou cestou, jak s mikroorganismy žít dlouhodobě v souladu, je žít vědomě tak, aby bylo naše tělo v takové kondici, že si s nimi dobře samo poradí. Takto bylo koneckonců naše tělo „vyrobeno“ a nastaveno. Jako dokonalý mechanismus, který nám může a má sloužit bez porouchání až do konce života. Může tak fungovat, pokud mu nebudeme házet klacky pod nohy naším myšlením, chováním, děláním nebo naopak neděláním.

Důležitým bodem pro pochopení fungování našeho imunitního systému je znalost toho, jak imunita vzniká. Odolnost získáváme postupně od narození díky přímému kontaktu s nejrůznějšími mikroorganismy a látkami, které na naše tělo působí. Tělo se tak seznamuje s různými „vetřelci“ a přirozeně si proti nim vytváří potřebné protilátky. Vzniká buněčná paměť, díky které naše tělo rozpozná „vetřelce“, se kterým se už v minulosti setkalo a rychleji tak dokáže „vetřelce“ zneškodnit. Pro tvorbu naší silné imunity je tedy nutné, abychom už od narození naše děti neizolovali od venkovního prostředí, hlíny, špíny, atd. Měly by se setkávat už v dětském věku při hrách venku s kamarády s co nejširším spektrem mikroorganismů. Stejně tak v pozdějším věku je pro nás důležité se styku s mikroorganismy nevyhýbat, ale naopak je vítat jako možnost dalšího posílení našeho těla. Budeme-li žít vědomě tak, aby naše tělo bylo zdravé, hravě si s jakýmkoliv mikroorganismem poradí.

Následující přehled ukazuje základní a všeobecně známé možnosti, jak můžeme o své tělo pečovat a zvyšovat tak jeho odolnost. Každému níže uvedenému bodu (i dalším, zde neuvedeným) se budu věnovat podrobně v následujících samostatných článcích.

 

Veselá mysl – půl zdraví

Známé to přísloví. Bohužel se jím v běžném životě řídí jen málokdo. Přitom je to dle mého názoru to nejdůležitější ze všeho. Stav naší mysli ovlivňuje veškeré naše konání, naše zdraví, imunitu, vztahy, prostě celkovou kvalitu našeho života a to bez ohledu na životní podmínky, ve kterých se nacházíme. Vždy se můžeme rozhodnout, a to bez ohledu na danou situaci, jaký k dané situaci zaujmeme postoj. Svou náladu, svou mysl, můžeme vědomě řídit! Není to jednoduché, samozřejmě. Ale je to nutné. Nemusíme být obětí, nemusíme se nechávat vláčet okolnostmi, nadávat, brblat, stěžovat si, bát se.

Strach je pro nás nejškodlivější emocí, protože zásadně oslabuje imunitní systém a fungování celého těla. Dlouhodobě prožívaný strach a obavy nás sevřou a zablokují přirozené fungování našeho těla. Strach vyvolává v těle stresovou, nouzovou reakci. Tomu naše tělo přizpůsobí své fungování tak, že začne fungovat v omezeném režimu. Pokud to trvá déle, tělo celkově na všech úrovních nefunguje, jak má a začínají se dostavovat nejrůznější potíže. Bohužel, v posledním roce dominovalo mezi lidmi šíření právě této zhoubné emoce. Přijmeme-li strach do našich domovů a srdcí, nikomu tím nepomůžeme, a sami sobě už vůbec ne. Právě naopak. Naši energii strachu budeme šířit dál mezi ostatní a negativně tak ovlivňovat nejen své zdraví, ale i zdraví ostatních.

Pěstujme radost a lásku, hledejme ji ve všem kolem nás. Aktivně vytvářejme tyto mocné a životadárné přínosné energie. Otevřme radosti dveře. Vyházejme z domu strach a zlobu, udělejme radosti místo a nechme ji vstoupit a rozšířit se všude kolem nás. V praxi to znamená vyloučit z našeho života (nebo co nejvíce minimalizovat) vše, co v nás strach a obavy vyvolává, např. časté sledování zpráv v televizi nebo na internetu, sledování pořadů, kde se diskutuje o negativních tématech, sledování pořadů o katastrofách, vraždách apod., čtení článků na tato témata, opakované diskutování s druhými o těchto tématech. Místo toho si můžeme cíleně vybírat k přečtení jen ty články, které chceme/potřebujeme, abychom si zachovali základní přehled o aktuálním  dění a pak úplně jiné, pozitivně laděné články. Dělejme věci, které nás baví a přinášejí nám radost. Běžme si zaběhat nebo s kamarádkou zacvičit, přečtěme si zajímavou knížku, koukněme se na náš oblíbený film nebo přírodopisný dokument, udělejme si večer koupel při svíčkách s příjemnou hudbou, navštivme (zavolejme) příbuzné a známé, společně s partnerem (nebo i s dětmi) si něco dobrého uvařme, zahrajme si společně společenskou nebo sportovní hru, zajděme si na procházku do lesa, zajeďme si na výlet, udělejme si čas na příjemnou společnou aktivitu s nejbližšími…U všech těchto činností mějme na mysli, že cílem je načerpat radost a dobrou náladu.

 

Dýchání

Dýchání bereme jako samozřejmé do doby, než začneme mít s dýcháním nějaké potíže. Je to škoda, protože vědomým přístupem k našemu dýchání můžeme mnoho získat. Dýcháním zajišťujeme přísun životně důležitého kyslíku. Tím to ale zdaleka nekončí. Zásobení našeho těla kyslíkem vede uvnitř těla k nejrůznějším reakcím v závislosti na stavu, ve kterém se nacházíme, na způsobu dýchání i na místě, kde se nacházíme, tedy na složení vzduchu, který dýcháme.

Dýchání je mocným nástrojem k udržování zdravého těla. Pomocí různých dýchacích technik můžeme nastartovat ozdravné procesy v různých orgánech, zvýšit zásaditost tkání, odstranit zánětlivá místa v těle.

V praxi to znamená nejen přestat kouřit nebo nechodit do zakouřených míst, ale i vědomě dýchat, nezkracovat dech, každé ráno se důkladně na čerstvém vzduchu zhluboka prodýchat. Nezakrývat si nos a ústa rouškami a respirátory. Používejme je pouze na nejnutnější dobu a především tam, kde slouží jako ochrana před vdechováním pevných částic (drobné piliny, důlní prach, kapénky laků a barev, atd.). Jinak se jim vyhýbejme, jak to jen jde. Jakékoliv omezení přirozeného dýchání (v současné době rouškami a respirátory) způsobuje nefyziologický způsob dýchání, kromě jiného hlavně zvýšené vdechování oxidu uhličitého. V konečném důsledku nás opět jen oslabuje. Čím častěji a déle dýcháme s „hadříkem“ na nose, tím více negativně ovlivňujeme fyziologické procesy v těle. Únava, bolesti hlavy nebo závratě jsou jasným varovným signálem. Volné, plné a ničím neomezované dýchání je pro naše zdraví zcela zásadní. Nenechme si jej ničím a nikým vzít.

 

Spánek

Třetinu života prospíme a je tedy jasné, že to, jak spíme, nás zásadně ovlivňuje. Důkladný spánek potřebujeme k obnově a regeneraci všech buněk, k odpočinku fyzickému i duševnímu a k načerpání energie na další den.

Nezáleží pouze na délce spánku, ale především na jeho kvalitě. Spíme-li v kuse 10 hodin, ale po probuzení se cítíme unavení, něco je zřejmě špatně. Je na nás, abychom si zajistili kvalitní spánek. Pokud se naše tělo dlouhodobě nemůže důkladně vyspat a je neustále něčím rušeno, je logicky vyčerpané, oslabené a nemůže fungovat, jak by mělo. Nekvalitní spánek význačně podkopává pevnou imunitu.

Jak tedy spíme? Co vše náš spánek ruší? Kvalita matrace, vrzající postel, nedostatečné zatemnění místnosti, hluk zvenčí, od sousedů nebo chrápající manžel(ka), vysoká koncentrace oxidu uhličitého (malá místnost, která je rychle vydýchána), pozdní večeře, přemíra alkoholu před spaním, prožívaný stres, vysokofrekvenční záření a elektromagnetický smog (zapnutý mobil v místnosti, v blízké vzdálenosti wifi vysílač nebo vysílač mobilních operátorů, blízko u domu dráty vysokého napětí nebo přímo transformátor), činnosti s elektronickými přístroji před spaním.

Samostatnou kapitolou je zhoršená kvalita spánku u osob pracující na noční směny. Naše tělo je nastaveno na spánek v noci. Při spánku ve dne totiž nedochází k určitým důležitým procesům a tělo tak dlouhodobě strádá, je oslabováno na mnoha úrovních.

Naše tělo, i když spíme, všechno vnímá, vyhodnocuje a nějak na rušivé vlivy reaguje. Třetina našeho života ve spánku je dlouhá doba. Zaslouží si velkou pozornost.

 

Optimální tělesná hmotnost

Každý jsme dostali do vínku jiný konstituční typ. Optimální tělesná hmotnost je tak u každého jiná. Někdo je obdařen přirozeně větší svalovou hmotou, jiný jí tolik mít nebude, ani kdyby cvičil každý den. Někdo je od přírody mohutné postavy, jiný je drobný a nepřibere, i kdyby jedl jako Otesánek. Nikdo z nás však nemá naprogramováno, aby měl jakoukoliv nadváhu. Nadváha nebo obezita je naším vlastním výtvorem. Sami jsme za ni zodpovědní a tak se s ní taky jedině my sami (vlastním rozhodnutím) můžeme rozloučit. Je nutno si uvědomit, že nadváha znamená, že člověk neváží prostě jen celkově víc, ale že nosí navíc jen tuk, který nosit nemá. Tento tuk se ukládá v těle na různých místech, včetně vnitřních částí našich orgánů. Vždycky chod našeho těla negativně ovlivňuje. Tělo je nadměrným tukem zatěžováno, některé přirozené pochody v těle nemohou řádně fungovat. Takové tělo je nastaveno v módu nouzového stavu. Jak se pak může bránit nežádoucím mikroorganismům? Mnohem hůř, než tělo bez nadbytečných tukových rezerv.

V praxi to znamená vyhodnotit si svou tělesnou váhu a máme-li nadváhu, vědomě se rozhodnout se s ní rozloučit. Cíleně si vytvořit postupný plán znovunabytí optimální tělesné hmotnosti. Pokud jsme se dosud moc nezajímali o zdravý životní styl, druhy potravin, atd., můžeme se obrátit o radu k výživovému poradci, který nám doporučí, jak se stravovat. Vyhněme se však užívání jakýchkoliv koktejlů a pomocných preparátů na hubnutí. Optimální tělesné hmotnosti se dá docílit, zaměříme-li se na tyto aspekty: dostatečný zdravý pohyb každý den, zdravá strava (viz níže), odstranění příčiny případného stresu, práce se svými emocemi a stavem mysli (viz výše). V podstatě všechny v tomto článku uvedené faktory, které ovlivňují naši imunitu a zdraví, ovlivňují také naši tělesnou hmotnost. Vše je spolu úzce propojené. Nezáleží jen na tom, kolik toho sníme a co, jak se mnozí domnívají. Ovlivňujících faktorů bývá většinou víc.

 

Strava

To, co jíme, pijeme a v jakém množství, nás samozřejmě ovlivňuje hodně moc. Proto se tomuto tématu věnuji (v rámci témat péče o tělo) v samostatné sekci Stravování. V jednotlivých článcích se podrobně zabývám jeho různými aspekty.

Strava by pro udržení pevného zdraví a dobré tělesné kondice měla zahrnovat co nejvíce potravin bez chemické zátěže (pesticidů při pěstování nebo přídatných látek dodávaných do potravin při jejich výrobě), žádný nebo minimum bílého cukru, žádné potraviny s bílou pšeničnou moukou, žádné uzeniny, žádné nebo minimum masa (nejlépe z ověřeného ekologického chovu), žádné mléko, minimum nedochucovaných mléčných výrobků (zakysaných), určitě hodně zeleniny (jakkoliv upravené), vždy alespoň část i syrové, ovoce (hlavně místní a sezónní), různé obiloviny, luštěniny, ořechy, semínka, může obsahovat i vejce z bio chovu nebo ryby z ověřené, nekontaminované oblasti. Minimum pochutin a alkoholu. Dostatek čisté vody. Jíst bychom měli vždy vědomě, bez rušivých vlivů (bez počítače, mobilu, televize nebo knihy).

 

Fyzický pohyb

Naše tělo bylo a stále je uzpůsobeno k pohybu. To znamená, že pasivita naše tělo zatěžuje, není pro naše tělo přirozená. Naše kosti a svaly potřebují pravidelnou, každodenní zátěž, aby prospívaly a byly nám k užitku (aby plnily svou předurčenou funkci). Fyzický pohyb také napomáhá udržení optimální tělesné váhy, správné funkce plic, okysličování celého těla a ovlivňuje tak vlastně celé naše tělo. Bez pohybu nemůže být naše tělo zdravé.

V praxi to znamená vyhodnotit si, jak moc se každý den hýbeme nebo spíš ve většině případů nehýbeme a vytvořit si v našem životě čas na pohyb. Dělejme takový pohyb, který nás baví! Nekopírujme módní trendy, ale zaměřme se na způsob pohybu, který je nám blízký. Pro někoho je to běh, pro jiného plavání, tanec, práce na zahrádce, svižná večerní procházka. I vydatný sex se počítá .

Každý den se prostě potřebujeme hodně hýbat a to nejen od počítače k jídelnímu stolu, na toaletu a zpátky k počítači. Potřebujeme se občas i pořádně zadýchat. Máme-li sedavou práci, nastavme si budík a zařaďme si každou hodinu protažení, pár (neúplných) dřepů, kliků, proběhnutí se na chodbě, do schodů a zpátky, podle možností. Jezdíme-li do práce MHD, vystupme o zastávku dříve a dojděme vzdálenost pěšky. Místo výtahu používejme pravidelně schody. Je-li to možné, jezděme do práce nebo i jinam na kole. Je nemálo možností, jak zařadit do svého života více pohybu. Stačí chtít. A nemusíme kvůli tomu vyhazovat spousty peněz za permanentky do posiloven (pokud nás to nebaví) a módní sportovní oblečení.

 

Pobyt v přírodě

Trávíme čas jen v našem bytě, v práci nebo v prostorách nákupních center či v jiných městských budovách? Nebo si aspoň občas vyjedeme někam za město do přírody nebo rovnou na hory? Příroda je pro nás tím nejpřirozenějším místem. Místem, kde všechny naše buňky ožívají, plíce jásají, duše se rozpíná radostí. Příroda je místem, kde se můžeme uvolnit, vypustit všechny naše každodenní starosti a nechat se vést vůní lesa, bublajícím potokem a zeleným listovím. V přírodě nasáváme čerstvý, většinou čistý vzduch, harmonickou energii a nádherné scenérie. Pobývejme v přírodě co nejčastěji, je balzámem jak pro naši duši, tak pro naše tělo.

 

Otužování

Otužováním si můžeme poměrně rychle vybudovat lepší imunitu. Záměrné vystavování se chladu je metoda velmi jednoduchá, pro naše tělo přirozená, každému přístupná a prakticky nic nestojí. V tomto roce se roztrhnul pytel se zprávami v různých médiích o tom, jak se ta či ona známá osobnost začala otužovat a nechává se fotit v ledové Vltavě nebo jiných vodních tocích. Kromě známých osobností kouzlu otužování propadají další a další lidé. Zda je to pouze jakási módní vlna nebo se jedná o trvalou novou zálibu, ukáže až čas.

Otužování vůbec nemusí znamenat pouze koupání v zamrzlé řece. Vědomé otužování znamená mnoho drobných, každodenních otužovacích kroků. Až budeme připraveni, můžeme si užívat i pobyt v ledové vodě.

Otužováním můžeme získat nové přátele. Společné koupání ve studené vodě má úplně jiný rozměr než koupání o samotě a stává se zábavnou společenskou událostí.

V praxi můžeme naše tělo začít otužovat denně drobnými maličkostmi. Snížíme si doma teplotu nejprve o 1 stupeň a postupně ji snižujeme dál. V ložnici na spaní v zimě netopíme vůbec, případně jen lehce ve dnech silných mrazů. I pro pobyt venku volíme lehčí oblečení. Jezdíme-li v zimě autem a pohybujeme se mezi domovem, prací, obchody, atd., můžeme být oblečeni tak, jak chodíme uvnitř a krátké přechody venkovním prostorem využít k otužování chladným vzduchem. Každý den můžeme zakončit večerní sprchování krátkou studenou a postupně ji prodlužovat. Nebo naopak zahájit den ráno studenou sprchou. Nejprve vlažnou a postupně přidávat studenější. Otužování má na tělo obrovský pozitivní dopad a je skutečně efektivní, pokud se praktikuje pravidelně, každý den. 

 

Vztahy

Člověk je společenský tvor předurčený k životu ve skupině, nikoliv jako samotář. Zrevidujme si vztahy, které máme s našimi nejbližšími, rodinnými příslušníky, kamarády, sousedy. Jaké vztahy máme v našem pracovním prostředí, v zájmových aktivitách? Jsme se všemi zadobře nebo nám to někde skřípe? Vědomě můžeme na našich vztazích pracovat, posilovat je nebo naopak vést ke konfliktům. Zůstáváme-li ve vyčerpávajícím vztahu, u kterého není možné zlepšení, nemějme strach z něj odejít. Prospějeme tím sobě i svému protějšku.

To, jaké si udržujeme s ostatními vztahy, ovlivňuje naši duševní pohodu. Naše fyzické zdraví je přímo závislé na naší duševní pohodě a vyrovnanosti.

Nestraňme se kontaktu s našimi blízkými, přáteli nebo sousedy. Vyhledávejme aktivně možnosti, jak se s nimi sejít, popovídat si. Projevujme zájem o druhé, o jejich radosti i starosti, respektujme jejich odlišnosti.

 

Práce

Naše výdělečná činnost zabírá mnoho let našeho života. V pracovním prostředí se pohybujeme denně několik hodin a bylo by naivní si myslet, že na nás nemá žádný vliv. Má a to obrovský. Děláme práci, která nás baví a naplňuje nás, nebo zůstáváme v nemilované práci jen ze zvyku, vlastní pohodlnosti nebo relativní jistotě výdělku? Vyhodnoťme si, jak se v práci cítíme, zda se do práce těšíme a proč nebo proč naopak ne. Pokud nás práce z jakéhokoliv důvodu neuspokojuje, zamysleme se nad tím, jak bychom to mohli změnit. Nečekejme, až přijde vyhoření, stres nebo nějaké zdravotní potíže. Přemýšlejme a hledejme možnosti. Třeba to nepůjde změnit hned, ale budeme-li na tom vytrvale pracovat, postupnými krůčky se nám podaří si najít práci, do které se budeme těšit a se kterou budeme v souladu.

 

Vyváženost

Jak náš život vypadá? Jsme v neustálém poklusu? Od rána se nezastavíme a stále něco řešíme? Měli bychom se snažit o jakousi harmonii v rozložení našich dnů. Těžkou fyzickou práci vystřídejme odpočinkem, sedavou práci sportovním vyžitím, monotónní rutinu setkáním s přáteli.

Hledejme zdravou rovnováhu nejen ve fyzických aktivitách, ale i v duchovní oblasti. Za celý den se naše mysl nezastaví. Neustále něco řešíme, vymýšlíme, plánujeme, vzpomínáme. Mysl jede neustále na plné obrátky. Jak ji můžeme vypnout a vyvážit tento nesoulad? Hledejme vnitřní ticho a klid. Hledejme chvíle, kdy můžeme být jen sami se sebou, nerušeni okolím, kdy můžeme jen tak být, na nic nemyslet, užívat si ticho a krásu přítomného okamžiku.

Ideální je klidná procházka nebo posezení v přírodě. Nacházet každodenní zklidnění ale můžeme i doma, třeba chvilku před spaním. Spočinutí v klidu, sám se sebou, řekněme v jakési meditaci. V tomto klidovém rozpoložení si můžeme zpětně projít končící den, co vše se odehrálo, s kým jsme se potkali, co se nám povedlo a co ne, co všechno nám udělalo radost a zda jsme my udělali radost někomu jinému, co bychom mohli příště udělat jinak a lépe. Můžeme za tento den poděkovat a těšit se na zítřek. Než usneme, můžeme opustit říši myšlenek a ponořit se hlouběji do sebe sama.

Takovouto krátkou meditací můžeme začínat i každý den. Hned po probuzení ještě chvíli zůstaneme ležet. Poděkujeme za vydatný a vyživující spánek, svému tělu za všechno dobro, které pro nás dělá, za pohodlnou matraci, super partnera, naplňující práci a vůbec za vše, co nám zpříjemňuje náš život. Můžeme si v duchu projít nadcházející den a představovat si, co nás příjemného čeká.

 

Závěr

Klíč ke svému zdraví a pevné imunitě máme sami v sobě. Ať už jsme na sobě během posledního roku pracovali hodně, málo nebo vůbec, podstatné je uvědomění, že proplouvat ve zdraví a s dobrou náladou můžeme i v této koronavirové době. Bez ohledu na neustálé šíření strachu nebo na další a další vládní opatření. Pouze my sami jsme zodpovědní za své zdraví. My si vybíráme, jestli o sebe budeme pečovat, nebo si budeme lhostejní. Cílem tohoto článku bylo ukázat, že možností, jak svou imunitu posilovat, je spousta. Budeme-li skutečně chtít, budeme v pohodě. Stačí nebát se vystoupit ze svého pohodlí a jít si aktivně pro to, co nám od přírody patří - silné a zdravé tělo. Přeji nám všem, ať se nám to daří. Na zdraví!