Nápoje

Nejrůznější nápoje patří neodmyslitelně do našich životů. Dopřáváme si jak teplé, horké, tak i studené či přímo ledové nápoje nejrůznějších chutí. V minulém článku jsem psala důležité informace o pití kvalitní čisté vody, která by měla v našem pitném režimu dominovat. Jiné nápoje naše tělo nepotřebuje, z principu se jedná o zbytečnost. Musíme si uvědomit, komu chceme prospět, zda našemu tělu nebo nápojovému průmyslu.

 

Ochucené vody a limonády

Pokud někdy pijeme kvalitní čistou vodu ochucenou mátou, salátovou okurkou nebo bobulovým ovocem, naše tělo bude jásat a my si občas takto můžeme dopřát chuťové zpestření čisté vody. Jinou možností je voda s citrónovou šťávou. Jsou všeobecně známy její pročišťující účinky.

Problémem jsou pro nás ochucené vody (pramenité nebo minerální) prodávané v hypermarketech ať už sycené nebo ne. Nejsou totiž ochucené pouze čistou ovocnou šťávou nebo mátou či jinou bylinou, ale vždy i rafinovaným cukrem nebo umělým sladidlem. Obojí jsou pro nás nevhodná ochucovadla, která nám jen škodí. Pozor bychom si měli dát na ochucené vody, které mají napsáno na přední etiketě „bez přidaného cukru“. Většinou výrobce u takového nápoje místo cukru přidal umělé sladidlo. Stejně tak u ochucených vod s nápisem „se stévií“ bývá použito kromě stévie i jiné další sladidlo. Je třeba ve všech případech číst etikety se složením a nevěřit údajům na přední straně výrobku.

Limonády jsou roztokem rafinovaného cukru nebo umělého sladidla, dále barviv, aromat, oxidu uhličitého, fosforečnanů a chemických konzervačních látek. Takovéto nápoje jsou pro nás naprosto nevhodné. Viz článek o cukru a éčkách v potravinách. Kofeinové limonády by pro svou návykovost navíc neměly být vůbec nabízeny dětem.

Ovocné nápoje, šťávy, džusy, nektary a mošty

Ovocné nápoje, šťávy a nektary se liší podílem ovocné složky. Opět platí, že nelze věřit výrobcům, co píší na etiketě výrobku (tedy čím nás, konzumenty chtějí nalákat) a číst si důkladně složení výrobku. Neznáme ani kvalitu použitého ovoce. Většinou se jedná o ovoce pěstované komerčním způsobem s použitím chemických postřiků. Ovocné nápoje jsou ochucené ovocnou šťávou nebo ovocnou šťávou z koncentrátu. Obsah ovocné složky bývá velmi nízký. Ovocné nápoje mohou také obsahovat aromata na podporu chuti ovoce.

Ovocný nektar obsahuje minimálně 25 % ovocné složky, u hrušek a jablek je minimální objem ovocné složky 50 %. Může obsahovat cukry a sladidla, ale konzervanty a barviva nikoliv. 

Ovocné šťávy neboli 100% mošty neboli džusy mají vyšší podíl ovocné složky. Často se ale vyrábějí z koncentrátu.Pokud jsou vyrobené z koncentrátu, musí to být uvedeno na obalu.Koncentrát je zredukovaná ovocná šťáva, ze které se vyvaří voda a vznikne hustý sirup. Tím se sníží výrazně jeho hmotnost a zlevní přepravní náklady. Varem se samozřejmě zničí téměř všechny prospěšné látky a vzniká „mrtvá“ tekutina, která se zpětně ředí v místě plnění vodou na původní objem (tzv. 100% džus) nebo na ještě nižší koncentraci, tzv. nektary.

Jablečný mošt je 100% ovocná šťáva získávána z jablek lisováním. Šťáva se pak pouze určitou dobu zahřívá při určité teplotě (pasterace). Žádné další úpravy se nedělají a nepřidávají se většinou ani žádná aditiva. Mošty mohou být zakalené, což není na závadu. Vyrábějí se bez filtrace a tak v nich vzniká sediment. Kvalitní mošt vzniká z  jablek, která nejsou napadena plísní (mykotoxin patulin) a jsou před výrobou omyta vodou. Přednost bychom měli dávat moštům vyrobeným v tuzemsku, kde je největší pravděpodobnost použití místních jablek. Máme-li odšťavňovač nebo lis a spoustu vlastních jablek, můžeme si vyrobit vlastní domácí mošt. Vzniklou šťávu stačí několik minut povařit a zavíčkovat do velkých lahví.

Všechny ovocné nápoje, šťávy, nektary a mošty se tepelně upravují. Do prodeje jdou už s nízkým nebo nulovým obsahem vitamínů, minerálů a enzymů.

 

100% ovocná čerstvá šťáva nebo-li FRESH

Fresh je čerstvě vylisovaná šťáva z ovoce, bez ředění vodou, bez přidání jakýchkoliv dalších přísad a bez následného zahřívání. Takováto nám je pro občasné pití k užitku. Obsahuje všechny živiny obsažené v konkrétním ovoci včetně důležitých enzymů. I v takovém případě však není vhodná k běžnému pití a to kvůli svému vysokému obsahu cukrů (i když přirozených, v ovoci obsažených). Mnohem méně cukrů obsahuje FRESH ze zeleniny, který si také zachovává všechny živiny a můžeme jej tedy pít častěji. Velkým pomocníkem pro výrobu čerstvých 100% ovocných nebo zeleninových šťáv jsou odšťavňovače. Znovu bych ale na tomto místě chtěla připomenout, že pití ani takto prospěšných 100% šťáv není nutné. Našemu tělu úplně postačí čistá kvalitní voda. A ovoce a zeleninu můžeme jíst v její přirozené podobě, co hrdlo ráčí. Je třeba si uvědomit, že ani pití těchto 100% šťáv není pro naše tělo přirozené. Jedná se o koncentráty, které jsou při odšťavení zbavené důležité vlákniny. Jen si uvědomme, kolik mrkví, jablek nebo jiného ovoce či zeleniny bychom museli naráz sníst při zachování stejného počtu kousků, jaké se použije na výrobu jedné šťávy a jak dlouho by nám to trvalo při důkladném rozkousání. Tyto šťávy bychom měli konzumovat jen občas, nejlépe ředěné vodou. Koncentrovanou 100% ovocnou šťávu bychom měli brát spíš jako sladký dezert než jako nápoj. Častěji jsou tyto koncentrované šťávy vhodné pouze při řešení nějakého zdravotního problému. Pak nám mohou být k užitku.

 

Smoothie

Smoothie je směs rozmixovaného ovoce ve vodě, případně i zeleniny nebo bylin. Rozdíl mezi 100% šťávou (Freshem) a smoothe je ten, že šťáva je vylisovaná šťáva z ovoce bez vlákniny (drtě), smoothe je rozmixované celé ovoce včetně vlákniny. Může být následně naředěno vodou do požadované hustoty. Jedná se o čerstvý nápoj plný živin a enzymů. Obsahuje celé kusy ovoce, bylin a zeleniny, takže je ještě vhodnější než vylisované 100% šťávy (fresh). Je vhodné tyto nápoje nepít jako vodu, ale každý doušek prokousat a chovat se tak k tomuto typu nápoje spíš jako k potravině.

 

Čaj

Čaj jako nálev z nejrůznějších rostlinných částí je neškodným, příjemným zpestřením našeho pitného režimu. Pouze však, jedná-li se o čaje bez doslazování. Pak pro nás mohou být přínosem. Obsahují nejrůznější látky, které nám mohou být k užitku. Černý a zelený čaj obsahuje navíc kofein a jeho uvolňování v těle je delší. Účinky kofeinu tak trvají déle než při pití kávy. Zelený čaj se zalívá vodou o nižší teplotě a vyluhuje se kratší dobu. Ovocné i bylinkové čaje si můžeme snadno vyrábět vlastním sběrem divokých bylin v přírodě nebo z vlastní zahrádky či si nasušit dozrálé ovoce. Můžeme si tak připravovat jednodruhové čaje nebo si namíchat naše oblíbené směsi, které nikde nekoupíme. Byliny mají přirozenou léčivou moc, a proto můžeme jejich účinků častěji a cíleně využívat právě v období, kdy si řešíme nějaké konkrétní zdravotní obtíže.

 

Káva

O kávě se toho napsalo už hodně a vysloužila si za svou dlouhou historii mnoho tvrzení. Jak nám prospívá, i jak nám škodí. Káva funguje především jako stimulant centrálního nervového systému a je pro nás tedy především povzbuzujícím prostředkem. Káva obsahuje i přínosné látky jako např. antioxidanty nebo hořčík. Káva nám může v menších množstvích prospívat (nedoslazovaná), ale i škodit. Je to velmi individuální.

Důležité je si uvědomovat, že v kávě obsažený kofein je návyková látka, droga. Účinkuje stejně jako kokain.  Zatímco si naše tělo bude na vyšší a vyšší dávky kofeinu zvykat, očekávané efekty pití kávy se budou dostavovat až při vyšších a vyšších dávkách. S vyšší konzumací jsou pak spojeny níže uvedené negativní dopady, které mohou pociťovat i někteří citliví jedinci už po vypití jednoho šálku. Jak jsme na tom se závislostí na kávě, si můžeme snadno ověřit úplným vysazením kávy na 2-4 týdny. Pokud se dostaví abstinenční příznaky v podobě podrážděnosti, neklidu, únavy, třesu, bolestí hlavy, je to čas k popřemýšlení, zda chceme být na kofeinu závislí se všemi neblahými důsledky, a nebo ne.

Možné přínosy

  • Snížení pocitu únavy
  • Úleva od bolesti hlavy
  • Pomoc s regulací glukózy v krvi
  • Snižuje svalovou bolest, je-li vypita během sportovního výkonu
  • Oddaluje svalovou únavu, je-li vypita před výkonem
  • Pomáhá při hubnutí

Možné negativní dopady

  • Neklid, nervozita a podrážděnost
  • Nespavost
  • Psychomotorický neklid
  • Zvýšení krevního tlaku
  • Zrychlená a nepravidelná srdeční činnost, bušení srdce
  • Možné negativní dopady na vývoj plodu při konzumaci kávy v době těhotenství

Oblíbenou kombinaci kávy s mlékem nebo smetanou někteří odborníci nedoporučují, protože zatěžuje dvanácterník. Ten pak vyřazuje z činnosti jak slinivku břišní, tak i žlučník. Žluč se tak nemůže ze žlučníku samovolně uvolňovat, když sníme něco mastného. Chronickým nedostatkem žluči v trávicí soustavě mohou vznikat následné problémy: zácpa, nadýmání, křeče a bolesti v oblasti bederní páteře, tvorba žlučového písku, později kamenů. Také bolesti až chronická nehybnost velkých kloubů (ramena, kyčle, kolena), kterými dle čínské medicíny prochází meridiánová spojnice žlučníku.

Káva obsahuje také hodně kyseliny šťavelové. Je-li jí do těla dodáváno větší množství, ledviny ji z těla močí nedokáží dostatečně rychle vylučovat. Z kyseliny šťavelové se tak začne vytvářet močový písek, později i kameny. Z tlustého střeva se může vstřebávat zpět do těla, kde se ukládá do velkých kloubů a svalů. Následně způsobuje jejich bolesti a omezuje jejich pohyblivost.

Zelená káva je kvalitnější alternativou kávy černé. Jedná se o tepelně nezpracovaná kávová zrna v zeleném stavu, která si uchovávají kompletní obsah látek. Nedochází tak k jejich zničení při následném výrobním procesu pražením, jak je tomu u černé kávy.

 

Obilná káva

Obilné kávy jsou velmi vhodnou nekofeinovou alternativou, chceme-li si dopřát horký nápoj kávového typu. Obilné kávy se vyrábějí pražením obilných zrn jako např. žita, ječmene nebo čekanky. Konzumace obilných káv není spojena z žádnými nežádoucími účinky.  V obchodech můžeme vybírat z různých značek od různých výrobců, např. Špaldové kafe, Meltu a další.

 

Mléko

Mléko je především potravinou, nelze ji počítat do pitného režimu. S konzumací živočišného mléka je spojováno hodně nežádoucích důsledků. Mléko, které se dnes prodává, není možno doporučit ani dospělému, ani dětem. Víc nám škodí, než prospívá. O veškerých aspektech konzumace živočišného mléka jsem psala v článku Mléko a mléčné výrobky.

 

Kakao

Kakao, tak jak ho známe z dětství, není doporučeníhodné. Ani pro děti, ani pro dospělé. Jedná se o koncentrovanou, energeticky vydatnou potravinu, kterou rozhodně nemůžeme počítat do našeho pitného režimu. Klasické instantní kakao typu Granko rozpuštěné v mléce je pro tělo velmi zatěžující jak pro svůj obsah kravského mléka (viz článek Mléko a mléčné výrobky), tak i pro svůj nemalý obsah rafinovaného cukru (viz články O cukru 1. část a O cukru 2. část). Mnohem vhodnější a vysoce výživnou alternativou jsou rostlinná mléka, viz níže.

 

Rostlinné mléko

Rostlinná mléka nejlépe vlastní výroby bez přidaného cukru jsou cenným výživovým prvkem našeho stravování. Vyrábět si je můžeme sami z různým semínek, ořechů nebo obilovin tak, že je necháme přes noc namočené ve vodě a následně je s vodou důkladně rozmixujeme a přecedíme přes plátno. Výslednou mléčně zbarvenou tekutinu můžeme libovolně dochutit rozmixovaným sušeným nebo čerstvým ovocem, případně kořením, čistým kakaem, kvalitní hořkou čokoládou nebo bylinkami. Můžeme si tak dopřávat konopné, makové, sezamové, mandlové, rýžové, ovesné a další druhy nápojů (mléka) a různě si je dle potřeby dochucovat. Získáme tak chuťově výborné živé nápoje s velkým obsahem potřebných živin. Zachycenou drť využijeme při dalším vaření nebo z ní můžeme vyrobit vynikající nepečené kuličky.  

 

Alkohol

Konzumace alkoholu se stala v naší společnosti samozřejmostí. Pití alkoholu často zdůvodňujeme jeho prospěšností. Je známo, že velmi umírněná konzumace alkoholu je spojována se sníženým rizikem kardiovaskulárních nemocí, na druhou stranu bylo prokázáno, že i střídmá konzumace zvyšuje riziko vzniku nádorů (prsu, tlustého střeva, konečníku). Další prokázanou skutečností je, že nadměrná konzumace alkoholu nám jednoznačně velmi škodí.  Kde je však ona hranice, kdy se stává z alkoholu jednoznačně škodlivá substance? Není jednoznačně určena. U každého jednotlivce se může jednat o jiné množství, které se navíc časem mění. Dlouhodobé nadměrné pití alkoholu může způsobovat následující jevy:

  • Poškození jater
  • Záněty slinivky břišní
  • Vznik cukrovky
  • Poškození nervů
  • Deprese, demence
  • Nádory
  • Nadváha, obezita


Reference

Petř Fořt: Tak co mám jíst, vydavatel: Grada Publishing,a.s., vydáno v roce 2007, ISBN 978-80-247-1459-2

Margit Slimáková: Velmi osobní kniha o zdraví, vydavatel: BizBooks, vydáno v roce 2018, ISBN 978-80-265-0753-6

www.celostnimedicina.cz

www.vitalia.cz